myslivý adj.
k mysl, mysliti
1. (o člověku) přemýšlivý, hloubavý; též zpodst.
2. (o člověku) rozvážný, uvážlivý
3. (o člověku, rozumové schopnosti, činnosti) pozorný, bedlivý, soustředěný; bystrý; důmyslný
4. myšlený, domnělý, zdánlivý, neskutečný
5. (o člověku) zabývající se lovením zvěře
6. zpodst. lovecký pes, pes užívaný při lovení zvěře
K 6: jen ChelčSíť. Dolož. též jako vl. jm. osobní Myslivý. Sr. myslécí, myslný
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
myslivý, adj. z mysliti: k myšlení náchylný, rozvážný, sinnend, bedachtsam; stsl. myslivъ cogitandi vi præditus; a z mysl: mysli se týkající, Geistes-, geistig. — (Spytihněv) byl velmi myſlyw o přispoření služby božie Pulk. 53a. Jakož zjevno jest myſliwemu čitateli v svatých písmiech Kruml. 7a; zlobivý nemá žádného myſliweho rozeznánie t. 10a; na krev Ježíšě myſlivyma očima vzhlédaj t. 48a. Konec v skutečných věcech tak sě má, jako počátek w myſlywych t. 441a. (Panenstvie) se nehodí, nenie-li k tomu myſliwe cělosti t. 14b. Byl myſliwy v budúcích věcech KřižA. 245. (Svrchovánie) myſliwych contemplativorum Comest. 238a; myſliwy æmulator SlovKlem. 44a. — Myslivý vzhledem k lovu, weidmännisch: Quirinus… v loviech i v rozličném jěšitném veselí velmi myſliw bieše Pass. 384, v loviech… velmi myſlyw bieše PassKlem. 156a (místa stejná); neb bych rád myſliw byl a nemám zvěři Třeb. 1475, II. 85, 26, b. Aby tak jimi (ty, svými poddanými) hrdal, psy ochotněji maje než ty lidi kúpené, chlapaje jim…, a psu svému dieš: Myslivý, pod sem, lež tuto na polštáři ChelčSíť. 78a. — Adv. -vě myslivě: Vnitřní um myſliwie bděl Kruml. 13a; čti myſliwie Šach. 290a; ktož… myſlywie a rozumně a právě pročítati bude ChirB. 36b; by (ty) myſlywye rozhodl Vít. 78a; bych byl tvój se vší čstí myſlywye Rúd. 10a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
myslivý adj. myslivý, přemýšlivý, rozvážný; mysliv býti milovat lov
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.