mrzkostivý adj.
k mrzkost
Sr. mrzký
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
mrzkostivý, adj. z mrzkost, abscheulich. — Kdyžto jsi (ty, duše) hněviva, závistna, mrzkoſtiwa a to všechno, ješto činí člověka mrzkoſtiweho Kruml. 222a; to jest, ješto činí člověka mrzkoſtyweho Alb. 97b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mrzkostivý adj. ošklivý, odporný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.