|
|
mohovitý adj. mohvitý adj. 1. jur. (o majetku) movitý, přemístitelný 2. (o osobě) mohovitý, movitý, majetný, zámožný K otázce etym. původu, významu a vzájemného vlivu adj. mohovitý a movitý sr. GbSlov a Machek, Etym. slov.² s. v. movitý, mohovitý, nemovitý, nemohovitý a J. Horálek, Chcete být movitější? In: Nejedlý, P. – Vajdlová, M (eds.), Cesty slov. Praha 2012, s. 75–81. Sr. StčS nemohovitý, nemovitý, ESSČ movitý; též mohúcí, mohutný, mohutý Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 5. 2024).
mohovitý, mohvitý, adj., z movitý, v. t., kontaminací s mohutý, mohutný; k tomu záporné nemohovitý, nemohvitý. — Zámožný, majetný, vermögend, begütert; srov. movitý zámožný, stsl. imovitъ dives. — Domy mohovitých rozkopal domos magnatorum Ben. Jg. (Ekklus. 28, 17). — Pohybný, přenosný, beweglich, übertragbar, mobilis; srov. movitý pohybný, beweglich. Záleží ť puojčení v mohovitých věcech a se hýbajících a někdy také i nemohovitých Brikc. 89; zbožie nemohvité t. 85 (a vedle toho: věci movité neb nemovité t. 82). (U věcech) mohwitych in universis mobilibus Kladr. Judith 15, 8. Statku mohwijteho neb nemohwijteho KolCC. 14a (1551); všecken statek svůj mohwity i nemohwity KolČČ. 221a (1554). Statek mohowity i nemohowity KolCC. 5b (1542), t. 10b (1546); všecek statek svůj mohowity i nemohowity KolČČ. 233 (1556), t. 282b (1559); na jiném mohowitem statku t. 325a (1562). Jmění mohovité i nemohovité ČelMěst. II, 660 (1372, překl. ze XVI stol.). Buď že by (věc) mohovitá neb nemohovitá byla mobilis JustInst. 289. — Všecky mohovité i nemohovité věci omnes res corporales et incorporales JustInst. 269, mohovitý, corporalis, hmotný, s nějaké hmoty udělaný a tedy pohybný, přenosný; (závazkové) mohovitau neb hmotnau věcí, neb slovy, neb listy… dějí se t. 277. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|