modlník, -a m.
k modla¹
1. modlář, modloslužebník, pohan, kdo uctívá pohanskou modlu
2. pohanský kněz
Sr. modlák, modlář, modlec, modlič, modlík, modlitník, modlebník, modlitel, modlitevník, modltedlník, modlověrec, modloklaněč, modlosluha, modloslužebník, modloslužník
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).

modlník, -a, masc., modlář, Götzendiener. — Šimon… vyvrže modly i modlníky Comest. 211b; k modlníkom t. 138a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

modlník (dvojslab.), modlosluha, -y m. modlář, modloslužebník
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
