modlitva, -y f.
modlitba, -y f.
k modliti sě
1. čí k komu (Bohu, svatým), přěd kým ap. modlitba, náboženské povznesení mysli; ustálený text náboženského povznesení mysli
2. čí za koho prosba; přímluva
3. přání, vůle (?)
Dolož. též v podobách motlitba, molitva, modltva. Sr. modlba, prositi 1, sdrávěti
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).

modlitva, -tba modlitba, -dba modlidba, -dva modlidva, -y, fem., Bitte, Gebet; stsl. molitva oratio. — V svatých modlituah orationibus Túl. 25b; modlit(uami) orationibus HomOp. 154a (konec nejasný); modlitwu mú orationem ŽKlem. 4, 2, ŽWittb. tamt., ŽGlossKlem. tamt.; modlitwi jich preces ŽKlem. 33, 16. Býti na modlytwach Štít. uč. 50a. (S. Václav) na modlytwy k cěrekvi dieše DalC. 30; na modlytwye t. 37. Má modlytwa Modl. 12a, modlytba t. 33b. Mým modlytwam JeronMus. 62b. Hodný den k modlytwye jest Veliký pátek Alb. 64a, hodný den k modlitbie Kruml. 190a (místa stejná); nábožná modlitba Kruml. 74b. Bdějíce na modlytbach ML. 36b. — Jiných modlitw Hrad. 110a (2slab.); dnové postu a modlytew JeronMus. 62b. — modlitba oratio Prešp. 2274; v Prešp. 2229 je také modlitba oraculum, omylem. — Úfajíce v jeho modlidbu Mill. 15b; modlidwy říkati tamt. — Dial. modltva: modltwa má oratio ŽKlem. 140, 2, mé modltwy JeronMus. 3.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

modlitva, modlitba f. modlitba
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

modlitva f. = modlitba
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
