|
|
modlitevník, -a m. modlitebník, -a m. k modlitva 1. kdo se (zvl. soustavně a správně) modlí, zbožný člověk 2. kněz zvl. nižšího svěcení pobírající plat za modlení n. předčítání Písma 3. koho, za koho k komu (Bohu) přímluvce 4. čeho modlář, modloslužebník, pohan, kdo uctívá „modlu¹“ 1, 2 5. látka tvořící součást ženské pokrývky hlavy (?) Dolož. též v podobách modltebník, modlitekník. Sr. modlák, modlář, modlec, modlič, modlík, modlitník, modlník, modlebník, modlitel, modltedlník, modlověrec, modloklaněč, modlosluha, modloslužebník, modloslužník Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
modlitevník, -tebník modlitebník, -a, masc., Beter, Anbeter; stsl. molitvьnikъ sacerdos. — Praví modlytewnyczy budú sě modliti v duchu ŠtítVyš. 88b; věrní modlytewnyczy následovati budú otcě adoratores EvVíd. Jan. 4, 23, praví modlytebnyci EvZimn. tamt., praví modlitebnici Koř. tamt., praví modlitebnicy Pr. tamt.; věrní modlitebniczy modliti se budú otci v duchu svatém OpMus. 124b; také modlytebnyky otec mój rád uslyší t. 113a; svatá modlitva činí svaty takové modlytewnijky Štít. ř. 254a; daj nám modlytebnykom tvým Hod. 14b; s jedniem modlitebníkem oratore Koř. Skutk. 24, 1; chce ť Kristus modlitebnijky míti, kteříž by se v duchu a v pravdě modlili RešSir. 60b; modlytewnyk deprecator Prešp. 981, Rozk. 1727. — Skrze modlitebniky telete skutého znamenáni byli (židé) Kruml. 45a; ti zbijí modlitebniky modl idolatras Comest. 161a; obrazové nemohli sú sobě ani svým modlitebnikom proti… nepřátelóm spomoci ChelčRepl. 23b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
modlitevník, modlitebník m. kdo se modlí, prosebník Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
modlitevník m. (něčí) = kdo se za někoho modlí; chci tvój modlitevník býti = chci se za tě modliti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|