|
|
|
modlitebnicě¹, -ě f. k modliti, modliti sě 1. bibl. modlitebnice, slitovnice, zlatá deska překrývající archu úmluvy sloužící zvl. jako místo modlitby, oltář 2. bibl. modlitebnice, místo (zvl. v chrámu) určené ke konání modlitby, oltář 3. modlitebnice, modlitebna, chrám, svatyně Sr. modla¹ 4, modlebna, modlitevna, modlitevně, modlitevnost, modlišče Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
modlitebnicě², -ě f. k modlitevník koho přímluvkyně, žena přimlouvající se za někoho Jen ArchČ Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
modlitevnicě, -tebnicě modlitebnicě, -ě, fem., místo, kde se koná modlení, chrám, zvl. svatyně chrámu židovského, Tempel, oraculum; stsl. molitvьnica templum. — Učini modlitebnyczy oraculum Ol. Ex 37, 6, Br. tamt.: uděłał Slitovnici. — S obú dvú stran modlitebnicze oraculi Pr. Ex. 25, 18; (andělé) ostierajíce modlitebniczy t. Ex. 25, 20. — Žena prosící ArchČ. 14, 3, fem. k modlitevník, v. t. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
modlitevna, modlitebna, modlitevnicě, modlitebnicě, -ě f. modlitebna, synagóga Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|