mladic, -ě m.
k mladý
bibl. mladík, mládenec, mladý (zvl. sotva dospělý) neženatý muž
Sr. mladček, mladec, mládenec, mládenek, mladicě, mladicový, mladík
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
mladic, -ě, masc., mladík, Jüngling; stsl. mladištь infans. — mladicie napominaj, aby byli střiezvi iuvenes Koř. Tit. 2, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mládenec, -ncě, mládenek, -nka, mladic, -ě m. chlapec, jinoch
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.