|
|
|
mládenec, -ncě m. sr. stsl. mladenьcь 1. děťátko, (velmi) malé dítě, zvl. nemluvně, kojenec; dítě v břiše matky, lidský plod den (svatých) Mládencóv Mláďátka, svátek slavený na připomínku Herodova vraždění neviňátek 2. hoch, chlapec, jinoch, dítě mužského pohlaví 3. mládenec, mladík, mladý (zvl. sotva dospělý) neženatý muž 4. mládenec, mladík, mladý muž, zvl. vynikající statečností a bojeschopností, působící jako člen něčí vojenské družiny Dolož. též adj. poses. mládencóv a jako vl. jm. osobní. Sr. dietě, junoch, mladček, mlád, mládě, mladec, mládenek, mláďátko Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025). 
mládenec, -encě, masc., mužské dítě, chlapec, jinoch, männliches Kind, Knabe, Jüngling; stsl. mladenьcь infans. — Zpravuje mladenecz cěstu svú adolescentior ŽKlem. 118, 9; z úst mladenczow infantium t. 8, 2. Mladencie jich sežral oheň iuvenes t. 77, 63. Tento mládenecz KřižB. 98a; mladenecz adolescens Otc. 241a, infans 270a, parvus filius tamt.; mladenczy naši parvuli Ol. Num. 32, 17; mladenecz infans Prešp. 1630, iuvenis BohFl. 474. — Král cyprský, kterýž toho času byl mladenecz nemaje ženy Lobk. 70a, mládenec, neženatec, Junggesell. — Plur. mládenci k sing. mládě, v. t. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mládenec, -ncě, mládenek, -nka, mladic, -ě m. chlapec, jinoch Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mládenec, mládenek m. = chlapec, mládeneček Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|