medunicě, -ě f.
k meduný
rostlina sladké chuti n. vůně užívaná v lékařství a kuchařství, meduňka, medovník ap.
Sr. dúbrava, dúbravník, medunka, rojovník, včelník
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
medunicě, -ě, fem., rostlina toho jména: medunice *archa angeli SlovA., medunycze též MamF. 71b; medunycze archa angelica RostlC 108a; medunyczye archangelica RostlB. 46a. Srov. mednicě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².