malženka, -y f.
manželka, -y f.
k malžen
1. čí (muže), též „pravá manželka“ manželka, manželským slibem zavázaná partnerka
pojieti (sobě) manželku, pojímati (sobě) manželku v. pojieti 6
2. manželka, vdaná žena
Nelze vyloučit též vl. jm. osobní Manželka. Sr. manžela
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).
malžen, malženka, malženský, malženstvie, -stvo malženstvo v. manžel,
manžel-.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
manželka, malženka, -y, fem., Gattin; z manžel, malžen, v. t. — Bych dala příklad malzenkam Marg. 299. Tomu pohanovi… jeho malzenka porodi dceru Lvov. 68a; mnozí páni… chczeczye tu svatú děvečku… sobě za malſenku pogeczy t. 68b; když tak mnoho pánóv i kniežat s jejie otcem mluvili, aby ji jim dal za malzenku tamt. Kateřina, malženka Benešova Půh. 1, 244. Anny, malzenky nebožčíka Macha ZápMeziř. 17a (z r. 1433). — Arnulfus… velikého rodu pannu za manzelku pojal Pass. 329. Chceš-li mi svú dceru za manżelku dáti KřižB. 80b mȃzelka coniux Prešp. 1632.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
malžena, malženka f. manželka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
malžen m., malženka f. = manžel, manželka
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.