lupenie, -ie n.
k lupen
1. lupení, rostlinné listy, zvl. velké
2. rostlina s velkými listy
veliké lupenie v. veliký
hořké lupenie v. hořký
sladké lupenie v. sladký
zajěčie lupenie v. zajěčí
Sr. velík
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
lupenie, -ie, neutr., lupení, zelina, Kraut, Gewächs; kollekt. k lupen. — (Jan Křt.) lupenye a stred lesní jedl jest JeronMus. 2b, za lat. locustas, srov. locusta. (Sv. Jeronym) jedinkú ob den ovoce nebo lupenye někakého, ješto k snědu bylo hodné, aneb někakého kořenie jest požíval t. 38a. — Rostlina toho jména: lupenye lappacium RostlD. 90b, luponye (sic) lappacium rotundum Synon.; — hořké lupenye bardana RostlD. 89b, RostlB. 145b, MamA. 14b, t. 19b, hořké lupenie; — zaječie lupenie lappacium rotundum RostlF. 12a, zajěčie lupenie.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².