lovcový adj.
k lovec
1. (o nástraze ap.) (ve funkci gen.) lovce
2. (o troubě) lovecký, používaný při lovu
Sr. lovcovský, lovčí adj., lovečský, lovní
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 1. 7. 2025).
lovcový, adj. z lovec, Jäger-. — Osído lowczoue laqueus venatorum Ol. Ekkl. 7, 27. Z osidla lowczoweho venantium ŽWittb. 90, 3, lowcoweho ŽGloss. tamt.; z osídl lowczowych ŽPod. tamt. Trúbu lowczowu PulkL. 22.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lovcový adj. lovecký, lovčí, lovcův
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.