|
|
|
lovčí, -ie, pozd. -ieho m. k loviti čeho (lesa), čí (králův ap.) lovčí, správce honitby (lovu i lesa) a představený lovců Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. hajný, lovčie, lovčí adj., pohajný, polesný 3 Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
lovčí adj. k lovec (o psovi, nástraze ap.) lovecký, používaný lovcem při lovu Dolož. též jako součást vl. jm. pomístního Lovčí lán. Sr. lovčí m., lovčie, lovečský, lovní Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
lovčí, -ie a -ieho, masc., představený a správce lovů a lovců, lesa, Jägermeister, Forstmeister; stsl. lovьčьj venator, z lovьčьji. Splývá záhy s adj. lovčí, -ieho, z lovьčь-jь. — Forestariorum nostrorum, qui vulgo louschi appellantur Reg. I, 1234 (forestarius = qui forestas seu silvas curat, servat DC.). (Příslušníci kostela litoměřického) ut nullam iustitiam sive exactionem nostro officiali, qui lowchy vulgariter appellatur…, persolvant nec ipse venator sive lowchy ab eis exigere aliquid nomine sui officii… audeat Reg. I, 1241. Kniežě (Oldřich) sezva lowczye…, i počě jim všěm mluviti: Na které chcemy lesy jíti…? Hrad. 5a. Tehdy lowczzi, hospodář toho domu, nepoznal jeho (t. císaře na lovu zabloudilého) GestBř. 42a. Událo sě ciesařovi toho jistého lowczzieho otázati: Milý, kto jest pán tohoto lesa? … Odpovědě lowczzi: Pán muoj ciesař jest… t. 42b. Potom vece (ciesař) tomu lowczziemu t. 43a. Dva veliká pány… jsú od velikého krále Kaam k lovu tak zjednáni, že slovú lowczi, neb každý z nich má pod svú mocí deset tisiec lidí, jenž atd. venationi regiæ sunt præfecti Mill. 63b; ta dva páni, jenž vládnú lovci, pojmú s sebú dvaceti tisiec lovcuov…, a když na to pole přijedú, kdežto mají honiti…, tak jeden z těch dvú pánuov lowczich jde a postaví sě královi na pravé ruce… a druhý na levé straně unus illorum præfectorum… alius… t. 64a. On mě jest vysvobodil z osídla lowczich de laqueo venantium ŽKlem. 90, 3 (srov. tamt. 123, 7: z osidla lowczow de laqueo venantium). K Azaſovi lowczziemu ad custodem saltus Ol. 2. Esdr. 2, 8; lowcieho custodem MamV.; lowczij forestarius MamA. 22b, lowczi též RVodň. ad 61b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lovčí, adj., lovcový, Jäger-; z lovьčь-jь, stsl. lovьčь venatorum. — Lovčie právo v. právo. — Zpodstatnělé neutr. lovčie, úděl lovčího (?): Venceslaus rex… silvam suam … cum viredaria sive forestaria ipsius silvæ, quæ lowche dicitur in vulgari, eidem præposito (Chotessovicensi)… confert Reg. II, 1288; — poplatek toho jména: Johannes rex… liberat forum ab exactione, quæ vocatur louchie Reg. IV, 1336; — úřad lovčí: (ipsis) officium venationis, quod vulgariter lowchzye dicitur, committendo t. IV, 1341; officii, quod lowche dicitur vulgariter t. II, 1288, t. II, 1294; officium venationis, quod vulgariter lowchzye dicitur t. IV, 1341. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lovčí, -ie i -ieho m. lovčí (správce myslivosti u panovnického nebo šlechtického dvora) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lovčí adj. = lovecký Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|