len, lna/lnu m.
1. len, rostlina pěstovaná zvl. pro vlákna na výrobu tkanin a pro olejnatá semena; planý len, len svaté Mařie lnice, rostlina s listy podobná lnu (sr. StčS s. v. „planý“ 5)
2. vlákna lnu určená k spředení
3. lněná příze
4. lněná tkanina; bielý len kment
Sr. bavlna, bys, hedvábie, kment, konopie, vlna, zlatohlav
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
len, lna, lnu, masc., Lein, Flachs; stsl. lьnъ linum. — Rúcho ze lnu Hug. 217. Z bielého lnu de bysso Ol. Ex. 27, 9, Mus. tamt. Ze lnu bielého Mus. Ex. 28, 8; ze-lenu (sic) bielého t. Ex. 26, 31, t. 26, 36. — len linum Prešp. 701, BohFl. 298, Boh. min. 22b, RostlF. 12a, LékB. 119a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².