konopie, -ie n.
k konopě
1. konopí, „konopě“, kulturní plodina pěstovaná pro vlákno
2. konopí, vlákna získaná ze stonků „konopie“ 1
3. konopí, konopné semeno
Nelze vždy odlišit od konopě
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
konopie, -ie, neutr., kollekt. ke konopě z doby pozdější, vstupuje časem na místo tohoto. — Nevědí ubožátka, kam kudy z konopij RešSir. 57a; (nebohý nebude uměti) nikterak z konopij ven uhoditi t. 37b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².