lakomý adj.
sr. lákati¹
1. lačný, chtivý, žádostivý něčeho, toužící, dychtíci po něčem
2. lakomý, lakotný, skoupý; zpodst. lakomec, lakomý člověk
Sr. lačný, lakotný
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).
lakomý, adj., žádostivý, chtivý, begierig, gierig; stsl. lakomъ cupidus, srov. lákati, stsl. lakati esurire. — Každé lidské zaviňenie chce jmieti rovné pokánie: kaž sě lakomym postiti, nečistým kaž čistu býti Hrad. 111a. Lakomemu na sbožie dějí: »chovatedlný jest«, a nazývají jej všickni strýcem Kruml. 113b; lakomému na sbožie dějí atd. AlbB. 1b (místa stejná); jsú lakomy na sbožie avari Mill. 28b. Sirdce nivčemž svědomo, jedno tolik, že lakomo Jid. 130; když tvé srdce netoliko dobrovolno, ale lakomo jest umřieti za spasenie bližních Kruml. 227b, když srdce… lakomo jest umřieti atd. Alb. 102b (místa stejná). Co to pomóže, až nás každý život zmóže pro člověka jediného, jenž tak srdce lakomeho? AlxV. 2339. — Ješto (člověk) by odehnal od sebe všelikú lakomu žádost Štít. ř. 73a; žádost lakoma ChelčPost. 221b; žádost lakoma cupiditas GestaKl. 30. Hřiechy svatokupecké a lakomee ChelčPost. 110a. Jste plni lakomeho dránie Krist. 83a. — lakomy cupidus Otc. 89b, avarus t. 296b, RVodň. 53d. — Adv. -mě lakomě: to jim (Čechové Mediolánským) do sebe dachu viděti, že to (t. těsto, v podobách těl dětských uhnětené) lakomye jědiechu DalC. 47; kam sě ti peniezi dějú, na něž sě lacomie žiedíš Jid. 139; (ti lidé) jedie velmi lakomie maso lidské valde avide Mill. 97a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lakomý adj. lakomý, chamtivý; žádost lakomá chamtivost, náruživost, vášeň; chtivý, žádostivý: tvé srdce lakomo jest mřieti za spasenie bližních
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lakomý adj. = žádostivý, chtivý, hltavý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.