léci | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

léci, -lahu/-lehu, -leže pf.

pozd. též lehnúti, -nu, -ne pf.

1. (o člověku, zvířeti) kde, kam lehnout (si), zaujmout polohu vleže; (k spánku, odpočinku) ulehnout, uložit se; (na delší dobu) spočinout

2. s kým ulehnout k pohlavnímu styku, vykonat soulož

3. milit. (o vojevůdci, vojsku) kde („polem“) zřídit ležení, utábořit se

4. sklonit se (až na zem), klesnout; fig. padnout do záhuby; ve psí léci dostat se na mizinu; úlehlí léci být obrácen v úhor, zůstat ladem; popelem léci lehnout popelem, být zpustošen

5. admin. (o dokumentu) u koho, kde zůstat ležet v úschově, být uložen

6. med., alch. (o něčem navrstveném) slehnout se

Sr. položiti sě, poniknúti, přiložiti sě. K 4: sr. pasěka 4

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.15, citován stav ze dne 22. 10. 2020).

 


léci, lahu, ležeš n. léžeš, pftiv., lehnouti, ulehnouti, sich legen, niederlassen; stsl. lešti, lęgą decumbere. Analogií bývá č. leh- m. žádaného lah-. Sloveso časem zaniká a v několika jeho dokladech pozdních nebyla dokonavost významu již dosti zřejmá (na př. když se vyskytuje také jeho supinum). — (Řekové) sotně mohú dočekati, kdy by bylo leczy spáti AlxV. 592. Ješťe bude tobě blaze, dadie-li ť léci na podlaze Podk. (Výb. 1, 951). Chtě leczi quiescere Otc. 245b. Nechodiec na posteli lecz (sup.) Trist. 260; uvina sě rúchu jdiž s tiem lecz LékB. 223b. Večeros prvé než lezeſſ, přěd tiem obrázkem nábožně pokleknúci pomodliž sě Pass. 614, ležeš, = lehneš, ulehneš. Když sedneš…, ležeš nebo vstaneš HusE. 1, 53. Rebeka prostřevši kuože těch obětí i leže na nich Comest. 34b, leže, aor., = lehla, ulehla. — Já nelehu podle toho muže Trist. 102, nelehu, = nelehnu. Tvá múdrost to dobře zjedná, že s tebú snad lezie jedna (panna) t. 327. Proč činíte také věci, totiž že s ženami ležete? HusE. 1, 245, ležete = lehnete (m. leháte?). — Avšak přijdú tvoji roci, aže lezeſſ, strachy hledě, ano tvář tvojě všě bledie Vít. 33b, ležeš, = ulehneš (nemocen). Když lezeſſ na smrtedlnéj posteli Alb. 41a; když lezzeſs na smrtedlné posteli Kruml. 168b (místa stejná). Jich (kněží) hácě jsú čistějšie než korporálové, na nichž božie tělo léże HusPost. 31b, t. j. léže = ulehne, položeno bude. (Já, praví duše tělu) poznach, jež lezewye dnes spolu v hrobě Hod. 86a, t, j. leževě = ulehneme. — Vaše mrchy lehú na púšti iacebunt Kladr. Num. 14, 32, na zemi lehu (interfecti) iacebunt Pror. Jer. 25, 33. Lehu zlí před dobrými iacebunt Ol. Prov. 14, 19, t. j. lehú = ulehnou (za lat. iacebunt). (Had) nemohl utéci tam, gdež chtěl přěs zimu leczi; člověk ho vzém hi otživi JidDrk. 103, chtěl léci = chtěl ulehnouti. Raňený chce leczy Rhas. 16. — Mužie v Libici lehú DalJ. 11 z rkp. L, P, lahú tamt. z rkp. V, lehu DalC. tamt., lehú, lahú = lehnou (præs. histor.). Když lezzeſs před městy quando obsederis Ol. Deut. 20, 19, když lezeſſ přěd městem Mus. tamt. Kde by sě sebrali Řěci, proti jim jemu (Menonovi) bieše leczy AlxV. 1131. V staniech lehſſe zástupi pomlúvali řěč rozpačnú AlxBM. 5, 7. — Darius král sedieše na vozě; tdy ta dva mužě zrádná, sen hi on přěd vozem padna leſeta přěd vozem nicě AlxBM. 1, 36, ležeta = lehli, klanějíce se padli na zem. — Nedaj jie (dědině) úlehlí leczi Tkadl. 21b, úlehľú léci, se státi. — (Lid vesnický) musí ráno vstáti, dlúho (večer) neleci RokycEvJan. 645b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


léci¹, lahu i lehu, ležeš i léžeš (3. pl. lahú i lehú) dok. lehnout, ulehnout; položit se táborem; úlehľú léci stát se úhorem (o půdě)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


léci², lazu, léceš líčit, chystat, strážit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


léci (1. sg. lehu, 2. ležeš) dok. = lehnouti si; položiti se táborem
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).