kvetlý adj.
k kvísti
(o „poli“) kvetoucí, rozkvetlý, oplývající hojností květů
Ojed. doklad z CestMand. Sr. květný
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
kvetlý, adj., kvetoucí, blühend; z kvísti, part. kvetl. — Mládež věku kwetlého RešSir. Jg. Odkavadž kwetlý (hellebor) jsem přinesl Háj. herb. 364b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².