kuřátko, -a n.
k kúřě
1. kuřátko, kuře, zvl. malé mládě slepice
2. „Kuřátka“, Slepicě s kuřátky Plejády, Kuřátka
Dolož. též jako vl. jm. osobní m. Kuřátko. Sr. kuřenec, slepicě, Ščetnicě
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
kuřátko, -a, neutr., Hühnlein; demin. z kuřě. — Jakožto slepicě shromaždije kurzatka poď svoji křídle Krist. 83b. Choval sem vás… jako slepicě svá kurzatka Hrad. 19b. — Souhvězdí toho jména, Siebengestirn: hvězdy, ješto slovú kurzatka Mand. 56b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².