kuřenčí adj.
k kuřenec
1. (o masu, kůží ap.) jsoucí z kuřete
2. (o pokrmu) připravený z kuřete
Sr. kuřěcí, kuří
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
kuřenčí, adj., kuřěcí, Huhn-; z kuřenec, v. t. — Mohl by (nemocný) jiesti jíchu kurzenczy Sal. 306.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².