kľúčiti, -ču, -čí ipf.
k kľúč
(o listu) co (stvol) obrůstat, ovíjet (?)
med. (o nemoci) co (prst) kroutit, chronicky deformovat
Jen Lék. Sr. okľúčiti, obkľúčiti
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 3. 2025).
kľúčiti, -ču, -číš, impftiv., skličovati, zusammenziehen, lähmen. — Cirogra, kterážto panuje v rukú… a klyczy a zlamuje prsty a články rukú Chir. 200b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².