janosiet, -a/-u m.
ojed. též janoset, -a/-u m.
sr. střhn. ganeister, střlat. genesta
výrazně žlutě kvetoucí keř, kručinka barvířská n. janovec
Pojmenování druhotně vztaženo k osob. jm. Jan. a subst. siet (?). K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² a Rejzek, Český etym. slov. s. v. janovec. Sr. janbik, janofiet, pohanka 4, kozie brada s. v. brada
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
janofít, janofiet (?), janobít, janovít a také janosiet a jinosít, -a, masc., rostlina toho jména, janovec, Pfrieme, genesta. Doklady svědčí pro znění -fít i -siet, -sít; ono má mimo to oporu ve variantách -bít, -vít. — Janofijt genestula Lact. 262d, tamt. 269d; janofit genestula RostlF. 11b; yanoſyeta (sic) genestula RostlD. 90b, yanoſieth neboli zanoſieth genestula RostlB. 146b; genestula ginoſſit ApatFr. 168b; genestula Janoſiet alias genesta Janobit tamt.; yanobyt genesta LékB. 116a. Srov. stpol.: janowiec, zamowiec, żernowiec żarnowiec Rostaf. 283 sl. — Adj. -ový -ový: květu janowitoweo Chir. 231b; yanofitowý květ Čern. Ig.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
janosiet, -sít janosít, v. janofít.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².