humno | ESSČ | GbSlov | MSS |

humno, -a n.

1. humno, mlat, udusané místo určené k mlácení obilí

2. stodola, zastřešené místo určené k uskladnění obilí

3. v pl. humna, území oddělující zemědělskou usedlost n. obec od polností a okolní krajiny

smrt jmieti za humny být blízek smrti

Dolož. též jako vl. jm. osobní (mužské) a místní Humno. Sr. Němec, I., a kol. Dědictví řeči, Praha 1986, 153–155. K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v.

Sr. holohumno, humence, humennicě, humnišče, mlat, mlatebna

Autor: Michal Hořejší

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.15, citován stav ze dne 22. 10. 2020).

 


humno, -a, neutr., mlat (v době staré třeba nekrytý), Dreschplatz, Tenne; stsl. gumьno area, horreum. — humno area dicitur, proprie locus vacuus, ubi triturantur annonae MVerb. Když mlátíš w humnye obilé in area Ol. Deut. 24, 4, w humnye Mus. tamt.; kto na humnye věje ječmen in area t. Ruth. 3, 2. Z humen prvotiny otdělíte de areis Kladr. Num. 15, 20; z humen Ol. tamt. a 18, 27, Lit. Num. 18, 27. Odkud já tě zprostiti mohu, z humnyli, čili z lisice de area vel de torculari Kladr. 4. Reg. 6, 27, m. z humna-li; z humna Ben. tamt.; humno area MamA. 16a; mlatebné humno area Pror. Jer. 51, 33. — Nejezď dále, než-li míle, vždy sě zasě k humnom chýle NRada 987, k humnóm = k domovu. — Aqua dicta Lippowska za humny Reg. II, 1261 (Boček), zahrada za humny ZápMeziř. 11a (1433), za humny = za stodolou, nedaleko domova, nedaleko, na blízku; (člověk) má ť smrt jako za humny LékA. 32a. — horrea stodola…, kólně rotabra, subtena přístodolek…, aestuarium světnice, sit humno *nabellum Prešp. 1878 v kap. de domo, humno *nabellum Rozk. 2909. Jm. místní: Humpno UrbRožmb. 1379.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


humno n. humno, místo s upěchovanou půdou k mlácení obili, mlat; k humnám k domovu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).