hospoda, -y, masc. i fem.; z hospod, gospodь, v. t. Znamená osobu mužskou, pán, Herr, a také ženskou, paní, Herrin; přívlastek bývá rodu ženského i při významu mužském. — hoſpoda řekl jest Dominus Pror. Isa. 36, 10. Co hoſpoda kázal DesK. 49. Příde hoſpoda sluhy toho Krist. 41a. hoſpoda náš dominus noster Ol. 3. Reg. 1, 11. Však js’ ty najvětčie hoſpoda NRada 1383. Jak sě z mračna nebe zmračí, tak sě hoſpoda rozpačí AlxV. 277. Hoſpodo, hospodine náš Domine Dominus noster ŽPod. 8, 10; ustavil jej hoſpodu domu svého constituit eum Dominum domus suae t. 104, 21. hoſpodo mój !BřezSnář. 53. hoſpodo, hotov jsem s tebú na smrt jíti! tamt. Petr otpovědě a řka: hoſpodo! přěse vši noc pracovavše nic sme nejěli Krist. 35a. Nepohrdaj…, má hoſpodo věrná! mi domine fidose Otc. 159a. Hoſpodo, mój králi! domine, mi rex Ol. 1. Reg. 24, 9; na mně, hoſpodo má, králi mój, buď ta vina! domine, mi rex t. 2. Reg. 14, 9; hoſpodo domine t. 1. Reg. 22, 12. Otázal svatý Petr Ježíše řka: hoſpodo, kam jdeš? ML. 112a; otázal Petr Ježíšě: Hoſpodo, kam jdeš? PassKlem. 77a; hoſpodo, kam jdeš? Pass. 194. (Jidáš) zradil boha, svú hozzpodu ApŠ. 47. Jenž… hozpodye slúží k óku Jid. 84. Aby člověk… neslúžil světské hoſpodie ŠtítBud. 216. Když který (poddaný) pro svú hoſpodu bojuje Hrad. 94b. Nevěrní soci… i dnes lidem škodie, …křivě hoſpod návidiece Kat. v. 49. Hovora hoſpodye věren bieše DalC. 34. Tenž člověk, hoſpodye mierný AlxBM. 2, 31. Ty jsi svéj hoſpodie lstivý AlxV. 1118. Co bych psal mému hoſpodye domino Lit. Skutk. 25, 26. Dal jest hospodin hoſpodye našemu králi pomstu nad Saulem domino nostro regi Ol. 2. Reg. 4, 8. hoſpodu dominum MudrA. 38a. — Zvláště děti a synové mějte pravé poslušenstvie a milost k otci…, neb ť vám jest otec i hoſpoda, ale jiné čeledi jest jen hoſpoda Štít. uč. 59a, hospoda, pán čeledi a dětí, hospodář; každý (z čeledi) srozumie, co j’ dlužen bohu, co hoſpodye a co jiným s sebú tovařišóm t. 59a; když čeled na se ryje, často z toho i hoſpodye bývá škoda t. 64b; k hoſpodye také má čeled tak sě jmieti Štít. ř. 103a; jmějte v počest hoſpodu svú tamt.; čeled… aby hoſpodu svú milovali… a mile poslušni jich byli ŠtítMus. 31b (plur. milovali, byli; jich; podle smyslu). Ustavil jeho hoſpotu (sic) domu svého dominum ŽWittb. 104, 21. — Chcem mužě za hoſpodu mieti DalHr. 3 a DalC. tamt., za pána, za panovníka. Jáz to dobřě vědě, jemuž býti waſſyu hoſpodu t. 4. Dostúpím všie škody, nepřímem-li ſwe hoſpody AlxV. 430. Zeměné… svéj hoſpodie (Libuši) sě nasmievše… křikú DalH. 3, svéj hoſpodye DalC. tamt. Ať Izalda, paní má, tudiež hoſpoda věrná tvá, zachová život mój Trist. 9la. — Pacholci ratajští starší, když hoſpodu vobnovovali při vánocích a starší sobě sadili, vostali mi za svačinu puol třetí kopy grošuo (dlužni) KolCC. 11a (1546), hospodu, představenstvo. — Kakž na stole mnoho stálo, však hospodie zdá sě málo Baw. 51, paní, hostitelce (t. myši selské, která si pozvala a hostila myš městskou). — U významu jiném je hospoda fem. = příbytek, hostinský dům, hostinec, Obdach, Herberge, Wirtshaus. Josef nikdiež hoſpody nenajide, neb plno město lidí bieše a proto chud muž hoſpody nejmějieše ML. 45b. (Syn boží) tak jest velmi chud byl, že jest několikrát hoſpody nemohl jmieti Kruml. 317a. Do svého domku w hoſpodu přijímaje něteré pocestné Štít. ř. 113a. Připrav mi hoſpodu hospitium Koř. Fil. 1, 22; vedl je do hoſpody in hospitium Mus. Gen. 24, 32; do své hoſpody in hospitium Otc. 484a; když mi nedáš hoſpody Brig. 69; hoſpoda hospitium Prešp. 1982. Opat… potřěv kčici svú rukú do hoſpody jide DalC. 83. Pútník cizí na hoſpodu přijda nebude ť viděn…, až opět pryč puojde ChelčP. 109a. Arnošt do hospody jide; král w hospodie zapovědě, by, což káže, učinili a jej na vše strany ctili Baw. 273. Když pohonie z hoſpody, pohnati z té hoſpody, ješto v niej (poháněný) stojí a koně rozsedlal; když (komorník) odtad sžene z té hoſpody, potom požeň v-óči, kdež jej potkáš Rožmb. 207. — Mistr, který by towaryſſe krom hoſpody posadil Lún. list. 1597, krom hospody určené pro tovaryše toho řemesla, jehož je mistrem, něm. Herberge. — Rač zavítati w hoſpodu našeho srdcě Modl. 1b. Ty s’ hoſpoda nebeská našich ustalých srdcí t. 33b. — Kdy se bude Bartoš mieti hnúti z té komory na jinú hoſpodu KolB. 179b (1500), stěhovati se do jiného příbytku.

hospoda¹, -y m. i f. pán, paní; hospodář, hospodyně; správce; panovník; Hospodin

hospoda m. = pán; f. = paní, hospodyně; — útulek, byt, kde jsme hosty, domov, hostinec; pohoštění; — do hospody přijieti (přijmouti) = pohostiti