hnutý adj.
k hnúti, hnúti sě
1. hnutý, pohnutý, zvl. posunutý
2. (o míře) setřesený, vrchovatě naplněný setřesením obsahu (sr. StčS s. v. „otřěsený“)
3. (o majetku) propůjčený, udělený, svěřený
4. k čemu dávající podnět, podnětný
5. k čemu náchylný, mající sklon (sr. StčS s. v. „nakloňený“)
6. (o člověku) ochotný, poddajný
7. čím (strachem) otřesený, sklíčený
Sr. hbitý, nehbitý, nehnutý, pohnutý
Autor: Kateřina Voleková