firmament, -a/-u m.
k lat. firmamentum
1. obloha, nebesa, nebeská klenba
2. část nebe, jedna z nebeských sfér (sr. StčS s. v. „nebe“ II/1)
Sr. nebe, obloha
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
firmament, -a, -u, masc., obloha, z lat. firmamentum: vody, ješto jsú nad fyrmamentem, točíš nad těmi nebesy, ješto jsú v ňem hvězdy Štít. ř. 214b; nebe svój firmament stěží Vít. 11b; dóstojna s’ w firmamentye throna Levšt. 151a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
firmament m. nebeská klenba, obloha
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.