dvojicě, -ě f.
k dvój
1. neshoda, různost názorů
2. svár, roztržka
3. bibl. čeho dvojitá míra (?)
Sr. dvojenie. K 3: jen ojed. překlad za lat. bilibra
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025).
dvojicě, -ě, fem., dvojice, Zweiheit: dwogi lybru pšenicě za jeden peniez a trzi dwogicie ječmene za jeden peniez bilibris tritici, tres bilibres hordei Koř. Zjěv. 6, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².