dolejní adj.
k dole
1. dolejší, dolní, spodní
2. pozemský, světský
Dolož. též ve vl. jm. místních
Sr. dolejší, dolení, dolní, hořějní
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
dolejní, adj., dolní, unter. Položili mě u močidlo w doleynye in lacu inferiori ŽKap. 87, 17. doleyni strany Comest. 74a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dolejní, dolení adj. dolní, dolejší
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dolejní adj. = dolní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.