dolejší adj.
k dole
1. (o prostoru, místě, jevu ap. v něm) dolejší, dolní, spodní
2. kožka dolejšie předkožka, „obřiezka“ 2
3. pozemský, světský
4. relig. podsvětní, záhrobní; „dolejší“ pl. m. obyvatelé záhrobí
5. (o zápisu) dole uvedený, níže položený, následující
Dolož. též ve vl. jm. místních a pomístních
Sr. dolejní, dolení, dolní, hořější
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
dolejší, adj., dolní, unter; z adv. dole, s konc. -jší podle kompt., a druhdy i s významem kompt. K doleyſſym ad inferos ŽKlem. Athan.; podstava má w naidoleiſſich zemſkich in inferioribus terrae t. 138, 15, w doleyſſych země ŽPod. tamt.; vody, ješto doleyſſye jsú inferiores Ol. Jos. 3, 13; z pekla doleyſſyeho Modl. 82b; k doleyſym vratóm Pulk. 41a; na doleiſſym miestě nedošívaj rány Sal. 549.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².