|
|
|
dokad adv. a konj. dokavad adv. a konj. dokovad adv. a konj. dokud adv. a konj. dokadž adv. a konj. dokadže adv. a konj. dokadžť adv. a konj. dokadžto adv. a konj. dokavadž adv. a konj. dokavadže adv. a konj. dokadžkolivěk adv. a konj. dokovadž adv. a konj. dokovadže adv. a konj. dokovadžť adv. a konj. dokovadžto adv. a konj. dokudsi adv. a konj. dokudž adv. a konj. dokudže adv. a konj. dokudžkolivěk adv. a konj. dokudžť adv. a konj. dokudžto adv. a konj. k kady, kudy I. příslovce 1. adv. interog. míst. kam až 2. adv. interog. čas. jak dlouho 3. adv. relat. až kam; uvádí místní určení 4. adv. relat. až dokdy, na jak dlouho; uvádí časové určení 5. adv. obsah. pokud; uvádí obsahové určení 6. adv. konkluz. dokud (– dotud) 7. adv. indef. míst. kamkoli 8. adv. indef. čas. dokudkoli II. spojka 1. konj. čas. dokud, dokavad 2. konj. hypotet. jestliže, pokud 3. konj. obsah. pokud, zda 4. dokud – dotud konj. konkluz. dokud (– potud) Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024). 
dokad, dokud; dokavad, dokovad; -že dokadže, dokudže; dokavadže, dokovadže, -ž dokadž, dokudž; dokavadž, dokovadž, -ž-to; dokadžto, dokudžto; dokavadžto, dokovadžto; dokud-si; dokudsi; dokužd, dokž. Conj., vlastně spřežky z předložky do- a rozmanitě měněného výrazu interrog. relat. -kad, -kud, podobného ke stsl. kądu a kądê qua. — Až kam, bis wohin; vlastně u významu místním, a z toho v časovém a přeneseném jak dlouho, pokud, wie lange, inwieferne. Když význam je relativní, příslušné demonstrativum dotad atp. ve větě řídící dílem je vyjádřeno, dílem se rozumí. — Plakati budu dotud, jeho nenaleznu dokud Hrad. 40a. Sv. Kristofor dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus Pass. 357. Chot milost svú jie (králové) tak dlúho odpowiedial, dokadż by té okrasy nevzala HusŠal. 3a. Dokad člověk v smrtelném těleství bydlí, nikda bezpečen není Pass. 331. — Dokud bude nade mnú vesel mój nepřietel? Štít. ř. 132a; dokad chceš trpěti nepřietele mého? Pass. 295; zuby skřípiece a řkúc: dokad z nás duši honíš? Krist. 69a; dakauad chceš zapilá býti? usquequo ebria eris? Ol. 1. Reg. 1, 14; dokowad vás trpěti budu? quamdiu vos patiar Kladr. Mark. 9, 18; (žena) dokowadz podleží téj nemoci quamdiu subiacet Mus. Lev. 15, 25; dokouad mi se nechceš poddati? usquequo non vis subici mihi? Lit. Ex. 10, 3; dokowad, hospodine, zapomínáš…, dokowad otvraciuješ obličěj tvój? usquequo oblivisceris, usquequo avertis faciem? ŽKlem. 12, 1, dokud zapomínáš? ŽWittb. tamt., dokudze zapomeneſſ ŽPod. tamt.; dokowad řiuciujete sě v člověka? quousque irruitis? ŽKlem. 61, 4, dokudze oborzuge (sic) ſie? ŽWittb. tamt., dokud oborzugete ſye ŽPod. tamt.; dokowad, bože, ukárati bude nepřietel? usquequo improperabit ŽKlem. 73, 10, dokudze ŽWittb. tamt.; dokowad hněvati sě budeš? quousque irasceris? ŽKlem. 79, 5, dokudze ŽWittb. tamt.; dokudze súdíte? usquequo iudicatis? ŽWittb. 81, 2; dokudz výší sě nepřietel? usquequo t. 12, 3, dokudze ŽPod. tamt. — Nižádný z nás zde na světě, dokavad putujeme k blahoslavenství, nenie bez všednieho hřiecha HusE. 1, 23; dokud prvý (manžel) živ jest…, dokovad ta (manželka) živa jest t. 3, 201; dokudzz hudl (David) Kruml. 57b; dokz (sic) sem ješťe vzhuoru rostl t. 403b. — (Abyšte) ani pocítiti kázali milostničce, dokudż nezechce HusSal. 56b; dokovadž nepřijde pán HusE. 1, 35; dokowadżby Kristus nepřišel Comest. 247a; duokudzbychom nezaplatili List. Poř. 1493. — Pyšní neprávě činiechu až dokud ſy usquequaque ŽWittb. 118, 51, až dokudſi ŽGloss. tamt., až dokud ŽPod. tamt. — dokadž Háj. herb. 240b; dokawadż ŠtítOp. 30, quamdiu Ol. Lev. 15, 25; dokowad quousque Koř. Mat. 17, 16, dokowadz donec t. Mark. 12, 36 dokowadzz Kruml. 316a; dokud MamA. 19b, dokudze usquequo ŽWittb. 6, 4 a j., dokudz MamA. 31b, dokudzzto donec Ol. 2. Par. 14, 7; dokuždь m. dokudž Hlah. žalm 6, 4. — dotowadto usquequo Pror. Jer. 13, 27, omylem m. dokovadto. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|