dlúhý, dial. dlhý, adj.,
dlouhý, lang, stsl. dlъgъ longus, z
dьlg-. Kompt. tvaru jmenného
delí, tvaru složeného
delší atd. je z
koř. del-, v. delí. — Anebo byl kámen přieliš dluh, anebo přieliš tlust
Kruml. 72b. Vzem dlhy (kyj)
Baw. 60, dlouhý kyj; hrdlo dlhe
AlchAnt. 23b. — Dluhy czaſ
AlxM. 5, 7, potom po dlvheem ċzaſu
KřižB. 84a; to rytírské kratochvílé postá dosci dluhe chwile
AlxB. 5, 8; po dluzi hodynye
EvOl. 54a, po dlouhé hodině,
dlúzí z
dlúziej; (lidé), ješto sú sobě dluhe dny slibovali, inhed zemřeli
Alb. 72b,
dlúhé dni, dlouhý věk. Oheň dlhy
AlchAnt. 61a,
dlouho trvající; dlha cesta
t. 24a. Takž ona (dva zrádcové) své děnie dluhe (ot)ložista
AlxBM. 5, 30, děnie dlúhé, váhavé. —
Adverb. dlúho: zda mníš, by v téj čcti stál dluho
Jid. 134; že běchu dluho u moři pluli
AlxV. 594; Jesus Kristus dluho trpěl
Alb. 4b; ktož dluho prodlije zpověd
Kruml. 182a; jako dluho quam diu
ŽWittb. 12, 2; dluho czakayuczi longanimis
ŽGloss. 102, 8, ŽWittb. tamt.; przewelmi dlho
AlchAnt. 59a; to sě je tak dluhy (sic) dlilo
Pass. 171. —
dlúzě: kořen dlauze po zemi se táhne
Háj. herb. 298a; (
s. Augustin) velmě dlużie (sic) otázku přěmietá
HusPost. 80b,
dlouze, obšírně; —
na dlúzě: s nížto s’ bydlil zde na dluzye
Hrad. 122b,
dlouho; nemóžeš na dluzye trvati
AlxV. 1958; ten boj postá na dluzye
t. 1642, potrval dlouho; nesnadno s tiem móž čistota tráti na dluze
Štít. uč. 44a; nikdy ho (mladého rádce) netrp na dluzie
NRada 449; na dluzie prodlé sě dni in longum
Ol. Ezech. 12, 22, na dluze se prodlejí dnové
Kladr. tamt.; oppos. na krátcě, v. t. — V
příjmení: Dlúhý
PoprR. 39, Johannis Dluhi
TomZ. 1393 n 314. — Ve
jm. místních: Racek z Dluhe
Poř. 1401 (105); In villa Dluha hornij
t. 1446 (153); de Dluhewssy
DeskDE., Dlúhá ves; de Dluhewsy
TomZ. 1494 h 158; Piesek, Dluhy most et Lhota
Reg. II, 1291.