dlúhost, -i f.
k dlúhý
1. čeho (tělesa n. plochy) délka, rozměr udávaný ve směru podélné osy; též fig.
2. čeho délka, vzdálenost dvou krajních bodů něčeho v podélné ose
3. čeho dálka, velká vzdálenost
4. část objektu vymezená podle podélné osy
5. (o člověku) velikost, výška
6. čára, linka
7. dlouhé období
8. čeho (času, života ap.) délka, dlouhé trvání nějakého děje n. stavu
9. čeho (času) délka, časový úsek vymezený vzdáleností dvou okamžiků
10. čeho (časového úseku n. děje) délka, trvání
11. (sdělení ap.) délka, rozvleklost n. obšírnost
12. vytrvalost
Sr. déle f.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
dlúhost, -i, fem., dlouhost, Länge, o prostoru i čase; z adj. dlúhý, pův. dьlg-, longus. — dluhoſt jedné opony longitudo Ol. Ex. 26, 2, Mus. tamt.; (komórka) má bezmál tolikúž dluhoſt, širokost i výsost Kruml. 71a; dluhoſt i vysokost HusPost. 192b; (lid) vysoké dluhoſty procerae longitudinis Mus. Deut. 2, 21. dluhoſt longitudo Prešp. 1404. Nelze jest pro dlúhost písmem toho dovésti HusE. 3, 273. — (Lidé) aby se na dluhoſt jídlem zásobili ChelčP. 78a; dluhoſt dnow longitudo dierum ŽKlem. 20, 5, dluhoſtyu dní longitudine dierum ŽWittb. 90, 16, dluhoſty dní ŽPod. tamt.; tam dluhoſt života Matusalemova ledva chvilka sě by zdála Kruml. 96b; dluhoſt života saeculum Lact. 146d.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dlúhost, -i f. délka; dlouhá doba; obšírnost; na dlúhost nadlouho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dlúhost f. = délka (i o čase), dlouhá doba, obšírnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.