|
|
|
dietě, -ěte n., pl. děti f., adj. poses. dětin dolož. též dial. diecě, -ěte n. 1. dítě, nedospělý lidský jedinec (ve věku do sedmi, n. čtrnácti let) 2. nenarozené dítě, lidský plod 3. velmi malé dítě, kojenec, nemluvně 4. zvl. bibl. malý chlapec, hoch, dítě mužského pohlaví 5. mladík, mládenec, mladý muž 6. relig. Ježíš, zvl. malý Ježíš, Ježíšek 7. čí (zvířecí) mládě 8. čí dítě, dcera, (zvl.) syn, bezprostřední potomek 9. jur. v pl. čí potomci (zvl. bezprostřední) mající dědický nárok na majetek, pokrevní dědicové 10. v pl. čí potomci, potomstvo 11. zř. čí následovník, učedník 12. bibl. sluha, služebník Dolož. též jako vl. jm. osobní Dietě a adj. poses. Dietětin Sr. dietce, dietko, děťátko, mládě, pachole, pacholek, potomní 1 Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024). 
dietě, -ěte, neutr., dítě, Kind; psl. dêtę, z *dêtъ plur. dêti, z koř. dê-. — dete mladé ABoh. 111b, dyetye malé AlxH. 5, 15, dyetie parvulus Ol. 1. Reg. 15, 3, dyeti naſſy liberi t. Num. 14, 3; dyetye puer Pror. Isa. 11, 6; dyetie puer Prešp. 1627; to mijle dijetye Kristus Štít. ř. 34b; dijetye toto t. 33a, jméno dijetyete t. 34b, o slavném dijetyety t. 33b, ač sě chtěl dijetyetem naroditi t. 25b, svých dijetij t. 33a, po tvých dijetech t. 130b; kázal sobě ḋieeṫie dáti KřižB. 89a, o tom ḋieeṫieti t. 87b; dyetie Koř. 3. Reg. 3, 27, dyete t. 3, 26, diete t. 3, 25. — Dial. mor.: dzyecze puer BohFl. 473, jenž bylo pověděno o dyecieci o tom EvSeitst. Luk. 2, 17; ženám i dietom Mill. 118a, aby pokrm dyetom přinesl GestKl. 12, svým dyetom Půh. 2, 254. — díetie rostieše HusPost. 12b; ot dietiete tvého a puero tuo ŽWittb. 68, 18, ŽKlem. tamt., od dyetyete ŽPod. tamt.; daj vladařstvie dietieti tvému puero tuo ŽKlem. 85, 16, dietieti tvému ŽWittb. tamt., dyetyety ŽPod. tamt.; dyety jeho nati t. 108, 13; chvalte, dyeti, hospodina pueri ŽKlem. 112, 1; mé dhiethi DalH. 41; jedny křesťanské dyety tu řěč dachu jiej věděti DalC. 26; dvě ženě běšta obžalováně, byſſta ſwoge dyetietye obrziezale natos Mus. 2. Mach. 6, 10; ano jima (dvěma ženám) dyetietie u prsí lpíta Ol. 2. Mach. 6, 10, Mus. tamt.; obú dyetatu Pass. 569, s svýma dyetatma t. 568, k svýma dyetatma t. 569, k svýma dyetatoma tamt. — Poslední byl ješče dyetye Jid. 16 (t. Václav III při své smrti, 17letý), dietě = chlapec, jinoch, mladý muž; do toho dyetete (sic) Vaňka čáka k dobru bieše DalC. 98 (do téhož); ten (Alexander při smrti Filipově) bieše ješťe dyetye AlxV. 151; Alexandru, dyetyety čstnému, zpoviedaju milost svoji t. 968 (píše Darius Alexandrovi 22letému, před bitvou na Graniku); ono dyetye neradné t. 1657 (dítě nerozvážné, rozumí se hrdina Endinius, v souboji s Nikanorem); také tu bylo na Tristramovi spatřeno, že sú nevídali tak silného dietěte dávno Trist. 29 (silné dietě, t. Tristram). — Přivedú královi diety adducentur regi virgines ŽWittb. 44, 15, srov.: mladí i dietky iuvenes et virgines t. 148, 12; omyly, v ŽPod. na obou místech: dyewky. — Kterým jsta činem dyetatma poczele (Alžběta a Marie) Krist. 16b, dietětem počieti; (Alžběta) dietietem tiezka bieše Hrad. 64b, dietětem těžka býti; v bolesti budeš dyety gmyewaty ML. 27a, dietě jmieti, děti jmievati; žena porodi to klaté dyetye PilD. — Abrahamovi i jeho ditem (sic) semini ŽWittb. Magnif. 55, děti = potomstvo. — Mládě, Junges: diety lwovy catuli leonum ŽWittb. 103, 21 (nadepsáno nad ſczenata); dietem vranovým pullis corvorum ŽWittb. 146, 9, ŽGloss. tamt.; pták kdyžto sobě ptá pokojě, kde by choval dietky svojě, nesmějě lap hniezda sklásti, bojě sě všeliké nápasti, aby hniezda vietr neobořil neb sě had k dyetem nevznořil AlxV. 878, ku ptáčatům. — Příjm.: Dyetie TomZ 1388 n 104, Dietě Martin PoprR. 30. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dietě, -ěte n. pl. děti, -í f. dítě; chlapec, jinoch, mladý muž; zvířecí mládě: děti lvovy; dietětem počieti otěhotnět; dietětem těžka býti být těhotná Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dietě n. = dítě; mládě (i zvířecí); sluha Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|