daktyl, -a/-u n. -e m.
datyl, -a/-u n. -e m.
k lat. dactylus, sr. it. dattilo
V jednotném čísle doloženo ojediněle
Sr. datel²
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
datyl v. daktyl
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
datyl, -e, masc.,
datel, Dattel: dattil jest veliké vuoně
Brig. 62; ovoce, ješto slove
datyli
Mand. 123b.
Srov. daktyl a
datel.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
datyl, -ě m. datle (
v. též daktyl)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
datyl m. (z ital.) = datle
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.