darober, -a m.
k dar a bráti
úředník přijímající při určených příležitostech jako plat dary (?)
Jen slovníkové doklady za lat. municeps. Sr. ESSČ bráč 2, darobércě, daróvbércě
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
darober, -a, masc., Geschenknehmer: darober municeps RVodň. (k 65a); střlat. municipes—qui munia capiunt DC. (munium = tributum).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².