děťátko, -a n.
k dietě
1. děťátko, dítko, (velmi) malé dítě, zvl. nemluvně, kojenec
2. dítě, děťátko v břiše matky, lidský plod
3. hošík, chlapec, jinoch, dítě mužského pohlaví
4. expr. čí někým milované, někomu drahé dítě
5. bibl. Jezulátko, malý Ježíš, Ježíšek
6. choditi k děťátku (o matce) rodit dítě
Sr. dietě, dietce, dietko, pacholátko, sselátko, po r. 1500 dolož. též děvčátko
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 6. 2024).
děťátko, -a, neutr., demin. z dietě, Kindlein. — (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakžkoli dyetatko bieše AlxV. 308; svého dyetatka t. 722. »Syn buď mi«, vece (Alexander) k dyetatku AlxH. 6, 9. Poradovalo sě dyetatko Pass. 278, tú dvú dyetatku tamt. Tu ť ſe také tě dvě dietatcze Ježíš a svatý Jan vzrzeſſta OpMus. 70a. To dyetatko DalC. 21, dyetatko Modl. 144b, tvé dietatko Hrad. 58a; tomu dijetatku Štít. ř. 40b, o tom dijetatku t. 77a; s oněmi třmi dietatkami Kruml. 314b. — Příjm. mužsk.: Diethatko UrbE. 274.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².