dověra, -y f.
dóvěra, -y f.
k dóvěřiti, viera
Sr. dóvěrnost, nedověra
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
dóvěra, -y, fem., důvěra, Vertrauen. — Duowěra pachole, ujel i s koněm směle RešSir. 214b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².