Vyhledávání [dávati]

dávati, -aju, -á ipf.

k dáti, dám

I. sloveso poskytování

1. co komu dávat z ruky do ruky, podávat; (pokrm, nápoj) předkládat

2. relig. co (svátost oltářní) jak podávat; bez předm. podávat svátost oltářní

3. co komu dávat, poskytovat

4. co (almužnu ap.) komu dávat darem, darovat, obdarovávat někoho něčím

5. co (právo, majetek) komu jak („mocně“ ap.), k čemu, pod co, v co (manství ap.) darovat, postupovat n. propůjčovat

6. co (majetek) komu, kam dávat jako nadaci (sr. StčS s. v. „nadávati“ 2)

7. co komu pro co dávat někomu něco za odměnu, odměňovat někoho něčím

8. (o Bohu) co (milost ap.) komu uštědřovat, dopřávat někomu něco, obdařovat někoho něčím

9. co komu na co půjčovat, poskytovat jako půjčku; „dávat na lichvu“ půjčovat na úrok

10. co komu předávat, odevzdávat

11. co za co dát výměnou, vyměnit

12. (o rodiči ap.) koho komu za koho (ženu ap.) ap. dávat; (ženu) vdávat, provdávat; (muže) ženit

13. (o rodiči ap.) co po kom (dceři ap.) komu dávat věnem

14. bibl. co komu (Bohu) dávat jako oběť, obětovat

II. sloveso umístění objektu

1. co kam dávat, umisťovat, pokládat

2. koho, co komu, čemu, v co (moc, ruce ap.), na co (smrt ap.) dávat, vydávat, odevzdávat; v co (stav) uvádět; v co (nežádoucí stav) vystavovat něčemu, dávat na pospas

3. koho, co komu, čemu dávat do péče, svěřovat; (mocnému) odevzdávat, zasvěcovat

4. jur. co (žalobu ap.) na koho podávat

5. koho, co komu, kam (do kláštera ap.), na co (řemeslo ap.), k čemu (výchově ap.) dávat, posílat; (do vězení ap.) uvrhávat

6. co pod co, v co (plat ap.) poddávat něčemu

7. co (peněžní částku, poplatek ap.) komu za co, ot čeho platit; (dávku) odvádět, odevzdávat

8. co (listinu) vydávat, vyhotovovat; („glejt“ap.) komu vystavovat

9. jur. koho v co (peněžní částku) propouštět na záruku něčeho

III. sloveso volního projevu

1. komu, čemu co, s inf., aby… dávat svolení, dovolovat, povolovat

2. komu, čemu co, s inf., aby… připouštět, nebránit v něčem; (o Bohu) dopouštět, sesílat

3. komu s inf. dávat, způsobovat, aby někdo něco udělal n. aby se s něčím něco událo

4. co komu na čem („vóli“) ponechávat na někom (na něčí vůli)

5. koho, co k čemu ap. stanovovat, určovat; koho, co komu za koho, za co, kým (biskupem ap.) ap. ustanovovat

6. co komu přidělovat, přisuzovat

7. dávati za právo ap. komu jur. rozhodovat v něčí prospěch

IV. sloveso sdělování a myšlení

1. co (promluvu ap.) komu vyslovovat, pronášet; „dávati odpověd“ odpovídat; „dávati požehnánie“ žehnat

2. koho, co jmenovat, vyjmenovávat, uvádět

3. koho (gen., pozd. akuz. pl.) komu nadávat někomu, zahrnovat někoho urážlivými jmény (sr. StčS s. v. „nadávati“ 3)

4. dávati věděti, dávati znáti komu co, o kom, o čem, s větou obsah. oznamovat někomu, uvědomovat někoho

V. sloveso obecně pojatého děje

1. zvl. ve spojení s děj. subst. co komu, čemu dávat, poskytovat; „přikázanie dávati“ přikazovat ap.

2. co (hlas, vůni ap.) vydávat, poskytovat, produkovat; (o půdě, rostlině ap.) co (plod ap.) vydávat, rodit (sr. StčS s. v. „nositi“ 6)

3. ve spojení s děj. subst. co vykonávat, činit; „póhon dávati“ pohánět ap.

4. co (stav) komu, čemu způsobovat, vyvolávat u někoho; (strach ap.) nahánět; (dobrou mysl ap.) dodávat

Vzhledem k rozsáhlé polysémii je třeba počítat i s mezivýznamovými souvislostmi, které zde nelze do detailů postihnout

Sr. dávati sě, požitčiti, prodávati, vdávati

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 10. 11. 2024).

dáti, dám, dáš, , geben, lassen. dám z dadmь; 3. dadie, dají; náležitý daz dochován jako bohemismus v hlah. zlomcích Kyjevských, v textech českých jest daj; dadiech, dach; dada, dal, dav, dán. dati dare. Z da-, dō-. Iterativum dávati, -aju, -áš, — Komuž bóh chce co daty, tomu nemóž nic ostáti 2010, dáti komu co; day, který (bohyni) chceš, jablko toto 748; která kraššie, téj bude (jablko) dano 744; (Ježíš chleby) zláma i da učedlníkóm a učedlníci dachu zástupóm Mat. 14, 19; jenž dawa kirmy dat 145, 7, dawa krmyu tamt.; Pavel dal ieſt zeḿu List. Lit., Vlach dal ieſt zeḿu tamt.; pól Martin dal pláščě 97a a 103b; země u porobě stáše a za moře daň dawaſye 150; dawagycze dan ot zlata 1030; každému peniez daan bude 109b; jmá pět kop grošuov daano býti 262; měštěnín muož své sbožie daati komuž chce 244; (paní) almužnu káza datyu (dáti) 284; král, daw běsu obět, musi sě vrátiti opět 2217; plodu neda moklé pole 291; ktož pro bóh svój život dadije 28b; jemužto moc dana PilD.; dawame tu moc tobě 746; ať nám svú pomoc dadii 70b; to posílenie (nemocnému) má se dati 513; odpočinutie daa tobě buoh 10b; (Bessus) sobě všiu noc zzetky nedal 5, 14 sedky, odpočinku; pokoj jim dagij 140a; pokojě sobě nedachu 8, 39; day klid s pláčem sobě 35b, dej si pokoj s plakáním, neplač; dal lhótu requiem dedit 34a; (kterú) mi dawate vinu 11, 3; (paní) múdře odpowiedi poſluom daawala KřižB. 84a; (Alexander) neumě sobě daty rady 131; daw pravé přiezni stvrzenie 931; jehož (Parida) otčík i matka tak běchu mile vzchovali, jakž mu vóli ve všem daly 724; Ščepán a Vladislav rok sobě daſſta 62, rokování si ujednali; buoh daawaa známost sebe 3b; dali sú návěštie annuerunt 16b; (přietelé) ať svědečstvie dadye 368; zpravte sě a dayte svědečstvie dentur testes 20b; dal Petr na Matěje vražu 97a a 103b; Vlasta jim (dívkám) da v pitiú smieru, aby tlustosti zbyly 9, uložila mírnost; daan příklad otcóm 54a; bóh mi neday tu nehodu 179; dnes vám jest čest v ruce dana 1495, můžete cti dobýti; čest data (sic, omylem danú) 1948. — Jeden měštěnín da královi mečem ránu 2108; nejednu smirtelnú ránu obojě sobě tu dachu 3, 15; jeden z sluh daa zášijek Ježíšovi 43; i da mu (Boleslav Václavovi) virh(l)ba mečem 30, i da jemu u vrch mečem tamt., dal mu ránu; da jemu (řezník praseti) v hlavu 11a; (pohan Platius) nožem svým sobě u prsi dal 9a; by ť kto tobě zlatú hrudú dal v bok, aby (ty) ji sobě měl, též sě nehněvaj 244b. — Že mu (žalovaný žalujícímu) dal kurwyſyn 134, nadávku; kněz sě na Zderada jě hněvati neudatne czkety dawaty 50; (Radislav) jě sě kněziu Václavovi pletichy dawaty 28; (Radislav) aby toho, jemuž pletychy dawaſſe, zbil tamt.; ti, kteříž chlapy dávají 146 st.; pánu Bohu dawali blázny RokycEvJan. 340a. — Chceš-li mi svú dceru za manželku daati KřižB. 80b, vdáti; protože nedana byla za ň quod non eum accepisset maritum Gen. 38, 14. — Dva člověky sědáta o vítězstvie, až ſie jeden druhému da 217a, dáti koho sě, komu čemu = ergeben, übergeben, überliefern; (mužie) dievek na dvě stě smrti dachu 15; netbajíc všech věcí světských i dáti se všeho bohu 237; daduc ſe tělesné libosti jako kóň a mezek 351b; aby nedawal obžerstvu sebe 224; opiti sě, obžerství ſie dati, nestatečenství sě dívati 28la. — Že sě pro tě hi na zmyrt damy 6, 24, dáti koho sě nač, též; pro něž často ſye na ſmrt dawal̇ 397b; na rozkoš sě dam voluptati operam dabo Gen. 18, 2; protož day ſe wſſeho na boží milost 153a; daducz ſie na tělesnú libost jako kóň a mezek 20a; dáti (se) bezpřén ně na tu libost, jako by proto chtěl živ býti, aby jedl a pil, to jest zlé 34a; aby ſie na bezprzemne poſty nedawaly 170; léní, na prázdnost ſe dada, dá minúti bez užitka drahému času 61a; otci naši byli sú sě na pokoj otdaly 57; (chot) dala by ſie na diela užitečná 44a; (člověk) da ſie na modlitbu 186a; vsed na koráb da ſie na běh 132b; (Jonathas) dal ſie na nebezpečenstvie dedit se periculo 1. Mach. 11, 23; vídáme mnohé, že daducz ſie na lékařstvo, viec nemohú zdrávi býti 88a; ranný lékař má ſe dati nemocnému na zpytovánie 198; (Kato) dal ſye byl na to myšlenie 58b; potom dachu ſye dievky na rozličné lsti 12; (žena) pak na to da ſe, že slúti bude frejieřka 369a; pohanští mudrci, na to ſie dawſſe, aby poznali skryté 23; (cierkev) ſie na to dá, aby nade všemi hřiechy svítězila 134a; dal ſie geſt na to, aby vysvobodil lid dedit se, ut 1. Mach. 6, 44. — (Já) dawagyt to na věděnie 31a, dávati čso na věděnie, na vědomost. — Proč jest toto město dano w puſtynu 76a, zpuštěno, dáti koho, sě več; jáz ſye dawagy w nuzy 26a; več ť smy se dali 106 st. — (Darius) dal sě bě v takém znamení 3, 3, vypravil se v takové nádheře, dáti sě v čem. — Silú v válkách mužóm napřed nic nedati 5, dáti napřed. — A já dám, aby světští lidé také řekli 1, 180, dáti = připustiti, dopustiti, aby ; ano nám nedadieſſe vietr prohibente vento Skutk. 27, 7, nedati = nedopustiti — Tomu jísti dadij 140a, dáti s inf.; (nemocnému) ať dadye dryak píti 183a; když vlky chceš lapati, daz jim mrchu sápati 74a dajž, dayz 166 (místa stejná). — Tu zvláště často ve významu a) učiniti, způsobiti, aby , nebo b) dopustiti, aby ; obyčejně však významy a) a b) splývají a možno jest pojetí to i ono: daz wyedyety 68 dajž věděti = učiň, způsobiž, aby věděli; kto chce v domu škody zbýti, neday jiskřě uhlem býti 8, nedopusť, aby (Patron) nikomu věděti nedaw přitřě sě k královu vozu 2, 23; chci zěvně wyedyety daty o králi, čsti seho světa 64; (Alexander) poslal dawagye věděti, by jej přijěli milostně 2077; (Břetislav) svému otci dal jest věděti 67a; daly ſmy wyedyety pánu svému suggessimus domino Gen. 44, 22; v ňemžto (povědění) ſie dawa rozumyety, jež 280; bóh mi neday tu nehodu déle o sobě slyšěti 179; daam jě (věci) vám slyšěti 31b, dam jě vám slyšeti audita vobis faciam 16a; ať sě liudem znáti dam 115; nechtě dati na sě znáti, by 142b; nechť dadj se najíti muží váleční accedant Joel 3, 9; (n)edaymes j’mu živu býti 10, 38; té (sěči) mi vždy dayte účastnu býti 1, 14; pakliť kto má otce neb máteř, nemá jim daty obmeškánu býti 51a; neday mi býti zlým ne reputes de iniquitate mei 30a, překlad volný; (ty) aby mně s pokojem býti dala 381; mužie mohúc slovem obrániti i dachu z mála vojsku býti 8; aby nedal jich dušiem zahynúti 8b; on (bohatec, nemocí sklíčený) toho netaže řéci, až j’mu vstúpi v obě pleci, tu j’mu nedodadieſſe (sic, nedadieše) uléci, až sě chtieše hořem vstéci, on sě počě otjímati, nechtě dáti na sě znáti, by sě chtěl v nemoc poddati 142b, vstoupilo mu v obě pleci, nedalo mu ulehnouti (nemoc vstoupila, nedala); těm, ktož poslední núzi trpie (umírají), neslušie umřieti daty pro i jednoho, jenž netrpí poslednie núze 141a; léní, na prázdnost se dada, da minúti bez užitka drahému času 61a; o kak ſem dal často minúti dobrému času 342b; nechtě tomu shníti dati 765; (bůh) pěti městóm dal se propásti 62b; by (Kateřina) nedala zahubiti svéj mladosti v. 2268; nedadyeſe jim (Ježíš ďáblům) mluviti non sinebat loqui Mark. 1, 34; day sě jim (rádcům) cožť chtie tázati 1400; (střelci obleženým) vyzřieti nedadyechu 473; že jemu nedadiechu vsiesti na kuoň 114a; Petr počě sě otjímati nedada svých noh umývati 77b; ž’ da jim ostati při všie čsti 6, 36; (smrt) velím viece jich potře dřéve, nežli da dojíti plného věku 150a; (tvoji věrní) tomu dojíti nedadie 1346; češte své, ač i krastavo, neday w ſwe ciuzozemci, česká hlavo 4 (pojem pohybu, jenž by tu měl býti v inf., rozumí se z příslovečného určení v-své); jenž nedagyſſie hřiešným vzhuoru 45b (nedajíše novotvar nedadieše, a pojem pohybu rozumí se opět z příslovečného určení, vz-huoru); (Kristus) dal sě ješče k tomu umučiti 100; všichni, ješto daly se črtu oklamati 7b; mám věřiti tvrdě, abych se nedal odhroziti 11a. — Day ſie vinen 2038, dej, uznej se vinen; dušě tvá vinna ſie day 53; (hřiešník)sě vinen dal 145a; (někteří) za modloslúženie pánu bohu sě vinni dali 1, 69; spravedlivý da ſie winna 245a; Eva nedawſſi ſe za winnu na diábla počtla a řkúci 2b; dawam ſye wynnen 402a; slušie, abychuom sami ſie bohu wynnij dawaly 244b; Soběslav chtěl se známa dáti 67 z rkp. P. — dam dabo 2, 8, ŽPod. tamt., 125; dawa dat 146; ač ty das dante te 103, 28, jenž dawaſſ pomsty ŽPod. 17, 48; múdrost dawage sapientiam praestans 18, 8, dawagie dans 20a, dauaiuci 146b; ani spolu daway mne s hřiešníky ne trahas me ŽPod. 27, 3; až ť bóh daa 63b; tak bwo dy i jeho matka 126b buo-dý z buoh-daj.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dávati dáti.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dávati, -aju, -áš dávat; dávati čso na věděnie oznamovat; dávati komu kacieřě nadávat komu kacířů; pletichy dávati strojit úklady; — dávati sě vzdávat se, poddávat se

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

dávati ; — dávati komu kacieře = nadávati kacířů; — dávati sě = vzdávati se, poddávati se

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.25
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).