|
|
|
dáti, dám, dá pf. I. sloveso poskytování 1. co komu dát z ruky do ruky, podat; (pokrm, nápoj) předložit; s elipsou přímého předm. dát jíst n. pít 2. relig. co (svátost) komu jak udělit; (svátost oltářní) podat; bez přímého předm. podat svátost oltářní 3. co (ruku) komu podat, napřáhnout (k pozdravu ap.) ruku dáti, rucě dáti ap. na co, na čem podáním ruky stvrdit dohodu, smlouvu, úmysl ap.; též jur. 4. co komu dát, poskytnout 5. co (almužnu ap.) komu dát darem, darovat někomu něco, obdarovat někoho něčím 6. co (právo, majetek) komu jak („mocně“ ap.), k čemu (manství ap.) darovat, postoupit n. propůjčit 7. co (majetek) komu, kam darovat jako nadaci (sr. StčS s. v. „nadati“ 4) 8. co komu za co dát za odměnu, odměnit někoho něčím 9. (o Bohu) co (milost ap.) komu uštědřit, dopřát někomu něco, obdařit někoho 10. co (políbení ap.) komu dát, udělit; (ránu) zasadit komu čím (kamenem ap.) v co (líce ap.) zasadit ránu někomu, udeřit někoho někam 11. co komu předat, odevzdat 12. (o rodiči ap.) koho komu za koho (ženu ap.) ap. dát; (ženu) vdát, provdat; (muže) oženit 13. (o rodiči ap.) co komu po kom (dceři ap.) dát věnem 14. bibl. co komu (Bohu) dát jako oběť, obětovat II. sloveso umístění objektu 1. co kam dát, umístit, položit; (dovnitř) vložit 2. koho, co komu, čemu, v co (moc, ruce ap.), na co (smrt ap.), k čemu (právu ap.) dát, vydat, odevzdat; v co (stav) uvést; v co (nežádoucí stav) vystavit něčemu, dát na pospas; (učení ap.) zasvětit do něčeho 3. koho, co komu dát do péče, svěřit; (Bohu ap.) odevzdat, zasvětit 4. koho, co za koho, co dát výměnou, vyměnit 5. jur. co (žalobu ap.) na koho podat 6. koho, co komu, kam (do kláštera ap.), na co (řemeslo ap.), k čemu (výchově ap.) dát, poslat; (do vězení ap.) uvrhnout napřěd dáti komu, čemu dát přednost někomu n. něčemu, upřednostnit někoho n. něco 7. co pod co, v co (plat ap.) podrobit něčemu, zavázat k něčemu 8. co (peněžní částku, poplatek ap.) komu za co, ot čeho zaplatit; (mzdu) vyplatit; (dávku) odvést, odevzdat 9. koho, co za koho, co ap. obětovat dáti život ap. položit život, zemřít 10. co (listinu) vydat, vyhotovit; („glejt“ap.) komu vystavit 11. dáti na rukojmě, dáti na postav́enie ap. jur. koho, co komu v co (peněžní částku) propustit na záruku něčeho III. sloveso volního projevu 1. komu, čemu co, s inf., aby… dát svolení, dovolit, povolit 2. komu, čemu co, s inf., aby… připustit, nezabránit v něčem; (o Bohu) dopustit, seslat v imper. konstrukci zákazové s inf. zesiluje větný zápor (sr. StčS s. v. „neroditi“ 3) imper. „daj“ (o Bohu) čeho, aby… ap. dej, dopusť; v parentezi poklesá na partik. přací (sr. ESSČ s. v. „bóhdaj“, „bóhdá“) imper. „nedaj“ (o Bohu) čeho, aby… ap. nedej, nedopusť, uchovej; v parentezi poklesá na partik. přací; v odpovědi na řečnickou otázku poklesá na partik. negační (sr. StčS s. v. „nikoli“ 4, „ostřieci“ 3, ESSČ s. v. „bóh“) 3. komu s inf. dát, způsobit, aby někdo něco udělal n. aby se s něčím něco událo 4. komu kam pustit, nechat někoho vejít 5. co, s větou obsah. komu, na koho vznést něco, obrátit se s něčím na někoho; fig. („na vóli“) ponechat něco na někom (na vůli někoho) 6. komu co, s inf. poručit, přikázat, nařídit 7. koho, co k čemu ap. stanovit, určit; koho, co komu za koho, za co, kým ap. ustanovit 8. dáti za právo ap. jur. komu, čemu rozhodnout v něčí prospěch IV. sloveso sdělování a myšlení 1. co (promluvu ap.) komu vyslovit, pronést; „dáti odpověd“ odpovědět, „dáti požehnánie“ požehnat 2. koho, co jmenovat, uvést 3. dáti věděti, dáti znáti komu co, o kom, o čem dát vědět, oznámit 4. přěd sě dáti co vzít na mysl, zamyslet se nad něčím V. sloveso obecně pojatého děje 1. zvl. ve spojení s děj. subst. co komu, čemu dát, poskytnout; „přikázanie dáti“ přikázat ap. dáti vóli, dáti svú vóli, dáti dobrú vóli jur. komu, k čemu, aby… dát někomu svolení k něčemu, souhlasit s něčím, svolit něčemu 2. co (zvuk, vůni ap.) vydat, vyprodukovat; (o půdě, rostlině ap.) co (plod ap.) vydat, urodit (sr. StčS s. v. „nésti“ I/5) 3. ve spojení s děj. subst. co vykonat, učinit; „póhon dáti“ pohnat ap. 4. co (stav) komu, čemu způsobit, vyvolat u někoho; (strach ap.) nahnat; („veselé“ ap.) dodat Vzhledem k rozsáhlé polysémii je třeba počítat i s mezivýznamovými souvislostmi, které zde nelze do detailů postihnout. U některých dokladů nelze vyloučit, že se jedná o tvary sloves dieti, die a dieti, děje. Sr. bráti, dáti sě, dávati, dieti, die, dieti, děje, nadati, nechati, otdati, podati, poddati, položiti, poručiti, vzdáti Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
dáti, daju, daje ipf. k stsl. dajati co (slávu) komu dávat, vzdávat Ojed. doklad z CisMnich. Sr. GbHistMluvn 3/2, 388 Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
dáti, daju, daješ… (?), impftiv., geben; stsl. dajati dare. — Květ ten daye slávu Tiburcú CisMnich. 97a t. j. daje. (Doklad pro dáti = dajati nejistý, může to býti novotvar m. dá, zvolený proto, aby byl žádoucí počet slabik). — Ten (Stanimír) počě Němcóm do země nedaty DalC. 72, omyl m. nedávati. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dáti, dám, dáš, pftiv., geben, lassen. Praes. dám z dadmь; 3. pl. dadie, novotv. dají; impt. náležitý daz dochován jako bohemismus v hlah. zlomcích Kyjevských, v textech českých jest novotv. daj; impf. dadiech, aor. dach; part. dada, dal, dav, dán. Stsl. dati dare. Z koř. da-, pův. dō-. Iterativum dávati, -aju, -áš, impftiv. — Komuž bóh chce co daty, tomu nemóž nic ostáti AlxV. 2010, dáti komu co; day, který (bohyni) chceš, jablko toto t. 748; která kraššie, téj bude (jablko) dano t. 744; (Ježíš chleby) zláma i da učedlníkóm a učedlníci dachu zástupóm Koř. Mat. 14, 19; jenž dawa kirmy dat ŽWittb. 145, 7, dawa krmyu ŽKlem. tamt.; Pavel dal ieſt zeḿu List. Lit., Vlach dal ieſt zeḿu tamt.; pól Martin dal pláščě CisMnich. 97a a CisPr. 103b; země u porobě stáše a za moře daň dawaſye AlxV. 150; dawagycze dan ot zlata t. 1030; každému peniez daan bude Štít. ř. 109b; jmá pět kop grošuov daano býti Pr. pr. 262; měštěnín muož své sbožie daati komuž chce t. 244; (paní) almužnu káza datyu (m. dáti) Pass. 284; král, daw běsu obět, musi sě vrátiti opět AlxV. 2217; plodu neda moklé pole AlxV. 291; ktož pro bóh svój život dadije Štít. ř. 28b; jemužto moc dana PilD.; dawame tu moc tobě AlxV. 746; ať nám svú pomoc dadii Troj. 70b; to posílenie (nemocnému) má se dati Sal. 513; odpočinutie daa tobě buoh Pror. 10b; (Bessus) sobě všiu noc zzetky nedal AlxBM. 5, 14 t. j. sedky, odpočinku; pokoj jim dagij Puch. 140a; pokojě sobě nedachu AlxH. 8, 39; day klid s pláčem sobě Hrad. 35b, dej si pokoj s plakáním, neplač; dal lhótu requiem dedit MamA. 34a; (kterú) mi dawate vinu AlxH. 11, 3; (paní) múdře odpowiedi poſluom daawala KřižB. 84a; (Alexander) neumě sobě daty rady AlxV. 131; daw pravé přiezni stvrzenie t. 931; jehož (Parida) otčík i matka tak běchu mile vzchovali, jakž mu vóli ve všem daly t. 724; Ščepán a Vladislav rok sobě daſſta DalC. 62, rokování si ujednali; buoh daawaa známost sebe Štít. ř. 3b; dali sú návěštie annuerunt MamA. 16b; (přietelé) ať svědečstvie dadye Pass. 368; zpravte sě a dayte svědečstvie dentur testes MamA. 20b; dal Petr na Matěje vražu CisMnich. 97a a CisPr. 103b; Vlasta jim (dívkám) da v pitiú smieru, aby tlustosti zbyly DalHr. 9, uložila mírnost; daan příklad otcóm Štít. uč. 54a; bóh mi neday tu nehodu AlxV. 179; dnes vám jest čest v ruce dana t. 1495, můžete cti dobýti; čest data (sic, omylem m. danú) t. 1948. — Jeden měštěnín da královi mečem ránu AlxV. 2108; nejednu smirtelnú ránu obojě sobě tu dachu AlxB. 3, 15; jeden z sluh daa zášijek Ježíšovi EvZimn. 43; i da mu (Boleslav Václavovi) virh(l)ba mečem DalH. 30, i da jemu u vrch mečem DalC. tamt., dal mu t. ránu; da jemu (řezník praseti) v hlavu Tkadl. 11a; (pohan Platius) nožem svým sobě u prsi dal t. 9a; by ť kto tobě zlatú hrudú dal v bok, aby (ty) ji sobě měl, též sě nehněvaj Kruml. 244b. — Že mu (žalovaný žalujícímu) dal kurwyſyn Rožmb. 134, t. nadávku; kněz sě na Zderada jě hněvati neudatne czkety dawaty DalC. 50; (Radislav) jě sě kněziu Václavovi pletichy dawaty t. 28; (Radislav) aby toho, jemuž pletychy dawaſſe, zbil tamt.; ti, kteříž chlapy dávají VšehJir. 146 st.; pánu Bohu dawali blázny RokycEvJan. 340a. — Chceš-li mi svú dceru za manželku daati KřižB. 80b, vdáti; protože nedana byla za ň quod non eum accepisset maritum Mus. Gen. 38, 14. — Dva člověky sědáta o vítězstvie, až ſie jeden druhému da HusPost. 217a, dáti koho n. sě, komu n. čemu = ergeben, übergeben, überliefern; (mužie) dievek na dvě stě smrti dachu DalC. 15; netbajíc všech věcí světských i dáti se všeho bohu ŠtítV. 237; daduc ſe tělesné libosti jako kóň a mezek ŠtítOp. 351b; aby nedawal obžerstvu sebe ŠtítBud. 224; opiti sě, obžerství ſie dati, nestatečenství sě dívati Kruml. 28la. — Že sě pro tě hi na zmyrt damy AlxBM. 6, 24, dáti koho n. sě nač, též; pro něž často ſye na ſmrt dawal̇ Kruml. 397b; na rozkoš sě dam voluptati operam dabo Mus. Gen. 18, 2; protož day ſe wſſeho na boží milost Štít. uč. 153a; daducz ſie na tělesnú libost jako kóň a mezek ŠtítMus. 20a; dáti (se) bezpřén ně na tu libost, jako by proto chtěl živ býti, aby jedl a pil, to jest zlé ŠtítOp. 34a; aby ſie na bezprzemne poſty nedawaly ŠtítBud. 170; léní, na prázdnost ſe dada, dá minúti bez užitka drahému času ŠtítMus. 61a; otci naši byli sú sě na pokoj otdaly DalC. 57; (chot) dala by ſie na diela užitečná HusŠal. 44a; (člověk) da ſie na modlitbu Kruml. 186a; vsed na koráb da ſie na běh Apoll. 132b; (Jonathas) dal ſie na nebezpečenstvie dedit se periculo Ol. 1. Mach. 11, 23; vídáme mnohé, že daducz ſie na lékařstvo, viec nemohú zdrávi býti ŠtítMus. 88a; ranný lékař má ſe dati nemocnému na zpytovánie Sal. 198; (Kato) dal ſye byl na to myšlenie Vít. 58b; potom dachu ſye dievky na rozličné lsti DalC. 12; (žena) pak na to da ſe, že slúti bude frejieřka ŠtítOp. 369a; pohanští mudrci, na to ſie dawſſe, aby poznali skryté ŠtítBud. 23; (cierkev) ſie na to dá, aby nade všemi hřiechy svítězila HusŠal. 134a; dal ſie geſt na to, aby vysvobodil lid dedit se, ut Mus. 1. Mach. 6, 44. — (Já) dawagyt to na věděnie Pulk. 31a, dávati čso na věděnie, na vědomost. — Proč jest toto město dano w puſtynu Pror. 76a, zpuštěno, dáti koho, sě več; jáz ſye dawagy w nuzy Alb. 26a; več ť smy se dali VšehJ. 106 st. — (Darius) dal sě bě v takém znamení AlxH. 3, 3, vypravil se v takové nádheře, dáti sě v čem. — Silú v válkách mužóm napřed nic nedati VšehJ. 5, dáti napřed. — A já dám, aby světští lidé také řekli HusE. 1, 180, dáti = připustiti, dopustiti, aby atd.; ano nám nedadieſſe vietr prohibente vento Koř. Skutk. 27, 7, nedati = nedopustiti atd. — Tomu jísti dadij Puch. 140a, dáti s inf.; (nemocnému) ať dadye dryak píti ChirB. 183a; když vlky chceš lapati, daz jim mrchu sápati PulkR. 74a m. dajž, dayz PulkL. 166 (místa stejná). — Tu zvláště často ve významu a) učiniti, způsobiti, aby atd., nebo b) dopustiti, aby atd.; obyčejně však významy a) a b) splývají a možno jest pojetí to i ono: daz wyedyety Rožmb. 68 m. dajž věděti = učiň, způsobiž, aby věděli; kto chce v domu škody zbýti, neday jiskřě uhlem býti DalHr. 8, nedopusť, aby atd. (Patron) nikomu věděti nedaw přitřě sě k královu vozu AlxBM. 2, 23; chci zěvně wyedyety daty o králi, čsti seho světa AlxV. 64; (Alexander) poslal dawagye věděti, by jej přijěli milostně t. 2077; (Břetislav) svému otci dal jest věděti Pulk. 67a; daly ſmy wyedyety pánu svému suggessimus domino Mus. Gen. 44, 22; v ňemžto (povědění) ſie dawa rozumyety, jež atd. Pass. 280; bóh mi neday tu nehodu déle o sobě slyšěti AlxV. 179; daam jě (věci) vám slyšěti Pror. 31b, dam jě vám slyšeti audita vobis faciam MamA. 16a; ať sě liudem znáti dam Mast. 115; nechtě dati na sě znáti, by atd. Hrad. 142b; nechť dadj se najíti muží váleční accedant Br. Joel 3, 9; (n)edaymes j’mu živu býti AlxH. 10, 38; té (sěči) mi vždy dayte účastnu býti AlxB. 1, 14; pakliť kto má otce neb máteř, nemá jim daty obmeškánu býti Štít. uč. 51a; neday mi býti zlým ne reputes de iniquitate mei MamA. 30a, překlad volný; (ty) aby mně s pokojem býti dala Mast. 381; mužie mohúc slovem obrániti i dachu z mála vojsku býti DalHr. 8; aby nedal jich dušiem zahynúti Hrad. 8b; on (bohatec, nemocí sklíčený) toho netaže řéci, až j’mu vstúpi v obě pleci, tu j’mu nedodadieſſe (sic, m. nedadieše) uléci, až sě chtieše hořem vstéci, on sě počě otjímati, nechtě dáti na sě znáti, by sě chtěl v nemoc poddati t. 142b, vstoupilo mu v obě pleci, nedalo mu ulehnouti (n. nemoc vstoupila, nedala); těm, ktož poslední núzi trpie (t. umírají), neslušie umřieti daty pro i jednoho, jenž netrpí poslednie núze Štít. uč. 141a; léní, na prázdnost se dada, da minúti bez užitka drahému času ŠtítMus. 61a; o kak ſem dal často minúti dobrému času Kruml. 342b; nechtě tomu shníti dati NRada 765; (bůh) pěti městóm dal se propásti Štít. uč. 62b; by (Kateřina) nedala zahubiti svéj mladosti Kat. v. 2268; nedadyeſe jim (Ježíš ďáblům) mluviti non sinebat loqui Koř. Mark. 1, 34; day sě jim (rádcům) cožť chtie tázati NRada 1400; (střelci obleženým) vyzřieti nedadyechu AlxV. 473; že jemu nedadiechu vsiesti na kuoň Troj. 114a; Petr počě sě otjímati nedada svých noh umývati Hrad. 77b; ž’ da jim ostati při všie čsti AlxH. 6, 36; (smrt) velím viece jich potře dřéve, nežli da dojíti plného věku Štít. uč. 150a; (tvoji věrní) tomu dojíti nedadie NRada 1346; češte své, ač i krastavo, neday w ſwe ciuzozemci, česká hlavo DalC. 4 (pojem pohybu, jenž by tu měl býti v inf., rozumí se z příslovečného určení v-své); jenž nedagyſſie hřiešným vzhuoru Otc. 45b (nedajíše novotvar m. nedadieše, a pojem pohybu rozumí se opět z příslovečného určení, vz-huoru); (Kristus) dal sě ješče k tomu umučiti Kat. 100; všichni, ješto daly se črtu oklamati Štít. uč. 7b; mám věřiti tvrdě, abych se nedal odhroziti t. 11a. — Day ſie vinen NRada 2038, dej, uznej se vinen; dušě tvá vinna ſie day Hug. 53; (hřiešník)sě vinen dal HusPost. 145a; (někteří) za modloslúženie pánu bohu sě vinni dali HusE. 1, 69; spravedlivý da ſie winna Kruml. 245a; Eva nedawſſi ſe za winnu na diábla počtla a řkúci Kruml. 2b; dawam ſye wynnen Kruml. 402a; slušie, abychuom sami ſie bohu wynnij dawaly OtcA. 244b; Soběslav chtěl se známa dáti DalJ. 67 z rkp. P. — dam dabo ŽWittb. 2, 8, ŽPod. tamt., Prešp. 125; dawa dat Prešp. 146; ač ty das dante te ŽGloss. 103, 28, jenž dawaſſ pomsty ŽPod. 17, 48; múdrost dawage sapientiam praestans t. 18, 8, dawagie dans MamA. 20a, dauaiuci Kunh. 146b; ani spolu daway mne s hřiešníky ne trahas me ŽPod. 27, 3; až ť bóh daa Štít. ř. 63b; tak bwo dy i jeho matka GlossB. 126b t. j. buo-dý z buoh-daj. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dáti, daju, -áš ned. dávat; — dáti, dám, dáš (3. pl. dadie; přech. přít. dada, dadúci, impf. dadiech, aor. dach) dok. dát, darovat; věnovat; dopustit, dovolit: nedal jich dušiem zahynúti; Vlasta jim da v piťú smieru uložila mírnost, střídmost; dáti v hlavu, v líce udeřit do hlavy, dát políček; — dáti sě oddat se čemu; pustit se do čeho: dáti sě tělesné libosti; dáti sě na modlitbu; dáti sě na běh; dáti sě vinen provinit se; uznat svou vinu; dáti sě komu vydat se, poddat se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dáti (sě), dáti, dáti sě, děju, děješ (sě) v. dieti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dáti dok.; dáti v líce = dáti políček; dáti draho = draze prodati; — dáti za muže = provdati; dáti co nač = vynaložiti; dáti komu v roh = vyvrátiti koho; dáti sě komu = vzdáti se, poddati se; — d. sě na běh = dáti se na útěk; — dáti sě na slovo = dostati se do lidských řečí Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|