chyška | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

chyška, -y f.

chýška, -y f.

k chyšě

1. obydlí (zvl. malé a skromné); (v rámci stavby) komůrka, pokojík; (mnišská, poustevnická ap.) cela; (samostatně stojící) chýška

2. čeho, jaká schránka

3. komůrka určená k vykonání tělesné potřeby, záchod; se slovesem pohybu ap. „na chyšku“ na záchod, na stranu, (vy)konat tělesnou potřebu

4. med. stolice, velká potřeba

Dolož. též vl. jm. místní Chyška

Sr. domček, domek, kakáč, potřěba, siencě

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).

 


chyška, -y, fem., demin. z chyšě. Chatrč, Häuschen, Hütte: zlodějie na ně (na sv. pět bratří) přijidú a v jich chyſſku vnidú DalC. 37; ten jistý bratr (mnich) přěbýváše u malé chyſſcye OtcB. 48b; v jedné chyſſcye t. 175b; v jedné chyſſczye aedicula Ol. Súdc. 17, 5. chiſſka cellula Prešp. 1874; chýsska tajnicě, cellula Veleš.; chyſſka caula Rozk. 2902 (caula m. cellula); wychſcze (sic) Mast. 172, omyl m. v chyšcě. — Záchod: (Kochan) vzem oščiep pod chyšiu jide DalC. 36, za to: pod chyšku v Dal. rkp. L, Ff, Z; když oblehčoval svój břich na chyſczie sedě Pulk. 43b; což v ústa vchodí, v břicho jde a na chiſku se vypúštie in secessu emittitur Pernšt. Mat. 15, 17; kteřížto často na chyſſku chodie Chir. 65a; když budeš chtieti na chyſſku jíti t. 213a; na chyſſku choditi ApatFr. 54a; na chyſſku krwe choditi t. 107a; když člověk krví na chyſſku chodí RVodň. 15b; dysenteria slove nemoc, ješto krví na chiſſku chodí ChirB. 197a; na chuſſku (sic) chodí t. 168a; běhačku má, tak že musí na chiſſku běžeti Mill. 20b; umřel sedě na chyſſcie Mart. 172. Jm. místní Chyšky, plur.: Chysska UrbE. 219, z Chyšek PoprR. 8.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


chyška f. pokojík; chýška, chatrč; záchod
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


chyška f. = záchod
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).