domček, -mečka/-mečku m.
k domek
1. domek, domeček
2. domek, příbytek, obydlí, zvl. skromné
Dolož. též jako vl. jm. místní Domečky
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 22. 5. 2024).
domček, -ečka, -ečku, masc., demin. z domek. — Před městem jest domczek Lobk. 33b; v svuoj domczek Otc. 127a; domczek Trist. 35. — Domečky, za to chybně Domčky, plur. masc., jm. místní: Domczky UrbBřevn. 1406, Domčky TomP. 3, 86.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
domček, -ečka m. domeček
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
domček m. = domeček
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.