|
|
|
chutný adj. k chut 1. (zvl. o vnímaném smysly) příjemný, milý, libý; „jest chutno“, „jest chutné“ zvl. s inf. je příjemné, milé, libé; „býti chutno“, „býti chutný“ komu, čemu být po chuti, přicházet vhod, líbit se 2. (o poživatině) chutný, mající dobrou, lahodnou chuť; sladký 3. (zvl. o člověku, mysli) plný chuti, žádostivý, radostný, zanícený; „býti chuten“ mít chuť k něčemu, žádost po něčem; „býti chuten“ v čem mít zálibu, zalíbení; „býti chuten na mysli“ být dobré, radostné mysli 4. (zvl. o bohu) ke komu přívětivý, laskavý, vlídný 5. čemu prospěšný Sr. pochotný, přěchutný Autor: Barbora Chybová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 30. 4. 2024). 
chutný, adj. z chut, dobré chuti, příjemný, přívětivý, dobré mysli, schmackhaft, angenehm, lieblich, liebreich. — Ó nápoji naychutnyeyſſy! Kruml. 465b. (Páni, kněží, měšťané) nabažie sě zvláštních rozkoší v připravených krmiech a w chutnych pitích ChelčPař. 137a. (Věci, jež) sú chutny požívati AlbC. 37b. Miesto chutnee vuoně pro suavi odore Pror. Isa. 3, 24; chutnu vóni suavem odorem Ol. Lev. 1, 9. Zvuk chutny sonus suavis Ol. Sap. 17, 17; (pění), ješto chutnym a sladkým zvukem zpieváno bývá ChelčPař. 134b. Písně chutne ChelčPost. 168a. (Učedlníci) tak chutnu cestu učinili v rozmlúvaní božském t. 111a. Ale že chuten hřiech, proto hřiechu neostanu Štít. uč. 11b2. Kterak po takovém obtiežení chutny večer bude ChelčPost. 61a. Ty, hospodine, chutny i tichý suavis et mitis ŽWittb. 85, 5 in marg.; neb s’ ty, pane, chutný a tichý Kladr. ž. 85, 5. Chutny jest hospodin Modl. 87b. A vždy jest (bůh) srdci tomu všudy chuten ChelčP. 9b. — Tvář otce tvého nenie ke mně chutna Comest. 38b, chutný, přívětivý; nebyl k ňemu (Laban k Jakubovi) chuten t. 39b, ComestC. 38a. — Též buoh milý chtěl t’ napřed dáti tomuto světu tebe (praví víno vodě) požívati, …potom mne, lahodnějšie, k tomu pitie ušlechtilejšie, by ť všichni hřiešníci pili, potom tiem chutnieyſſy (sic) byli OpMus. 200b, chutný, dobré chuti, dobré mysli; srov. nechutný. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chutný adj. chutný, příjemný; dobré mysli, přívětivý, milý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chutný adj. = příjemný, milý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|