bližnost, -i f.
blížnost, -i f.
k bližní, blížní, bližný, blížný
1. blízkost, blízká souvislost, vztah blízkosti
2. čeho, podlé čeho (krve) příbuznost, příbuzenství, příbuzenský vztah
3. příbuzní, bližní
4. jur. příbuzenské právo
5. čeho blízkost, nedlouhý časový odstup
Sr. blízkost
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
bližnost, -i, fem., blízkost, blízká souvislost, naher Zusammenhang. Silným úrazem zemdlévá žaludek a lituje mozku (způsobuje zemdlení také mozku) pro bliznoſt Sal. 419. — Jakost bližního, příbuznost, Verwandtschaft. Aj tento súdí bliżnoſt vedlé milosrdenstvie řka, že Samaritán cizozemec jest bližší raněnému člověku HusPost. 155b; ta bliżnost (při milosrdných) ne po rodu jde ChelčPost. 223a; poſtupugit práva blyznoſti propinquitatis Comest. 127b, postúpím ť práva blyznoſty ſwe propinquitatis Mus. Ruth 4, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bližnost, -i f. blízkost, blízká souvislost; příbuzenství
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bližnost f. = blízkost, příbuznost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.