ač, velmi zřídka ače, = a-če; stsl. a-če et. S enklit. -ž jest ače-ž a z toho dále ači-ž. — Jestli, si, wenn. Acze té pomsty (Alexander) odaly (m. otdálí), čakajž téhož veždy na sě AlxM. 8, 4. Achz ruka takéže k meču jmá jakžto ke brániú péču, vy sobě vše sbožie jmějte AlxB. 1, 6. Bóh sešli ránu na mě, acz toho zapomanu AlxV. 453. Acz dáš ty dante te ŽGloss. 103, 28; acz selžu si mentiar t. 88, 36; acz neustaví nisi aedificaverit Dominus domum t. 126, 1. Acz zamúcen budu si motus ero ŽWittb. 12, 5; acz diech si dicebam t. 72, 15; acz ne obráceni budete nisi t. 7,13. Acz weidu v schránu domu mého, acz wſtupiu na posteliu lože mého, acz dam sen očima si introiero, si ascendero, si dedero ŽKlem. 131, 34; acz sme zapomněli si obliti sumus t. 43, 21; ale acz nebudú syti, vrtrati budú si vero non fuerint saturati t. 58, 16. Acz jě (mužě) nynie potepemy, věčnú chválu i pamět vezmemy DalC. 10; acz to (dívky) samy zamyslily, znamenie jest, žeť sú múdry byly t. 14; našě kniežata, acz budú kdy chtieti, nemoci nem budú nic zdieti t. 35; diviu sě, acz ta řeč mohla pravdú býti t. 50. Jediné acz jiesti budete tělo syna člověčieho a krev jeho píti, nebudete v sobě věčného života jmieti Modl. 24b. (Bůh) zbaví jeho (t. Krista, smrti na kříži) nynie, acze chce Ans. 3. Acz co jest dobrého, vsej to Štít. ř. 126a; nedivte sě, aċ nerozumiete ŠtítBud. 64; abychom na tom chtěli dosti jmieti, acz bychom poznali, co j’ to t. 17. Nikdy ho (mladého rádce) netrp na dlúzě, acz chceš zbýti mnohé núze NRada 450. (Kateřina) na mé líce zřéci (m. -ti) nemóž, acz sobě jinak nespomuož Kat. v. 785; by tě, acz to řéci směji, viděla v tvém obličeji t. v. 809. Pane, acz chceš, móžeš mě uzdraviti OpMus. 37b; Kristoforus vece: acz mi toho nepovieš, chciť od tebe pryč jíti t. 13a. — ač-li: acz ly pak nebudú syti si vero ŽWittb. 58, 16; radu tobě dávám, kterau ač chceš-li zachovati, budeš moci živ býti Háj. 52a. — ač-ti (-ti enklit.): acz ty zlačněju si esuriam ŽWittb. 49, 12; sbožie acz ty příde divitiae si affluant t. 61, 11. — acz ty budu jiesti maso býkové numquid manducabo ŽWittb. 49, 13, odchylka trvám omylem, začátečné »acz ty« přejato z verše předcházejícího 49, 12 (v. zde výše). — ač bych, jestliže bych: (Bessus a Narbazon) sě velmi básta, Achz by j’ho (Daria) kak mětně jala, by sama v tom neostala AlxBM. 1, 9; prosě (Medates matky Dariovy), acz by kterú věcí mohla, by j’mu života pomohla AlxM. 2,14; co do toho, Achz bychwie myslila i déle AlxBM. 1,13. — ač i, třeba, třeba i: snadno k tomu ponúceti, ktož co sám bude chtieti, acz y (s) škodú, však tam jěti AlxV. 424; nevelnúti j’ milostí, acz y k utěšeným věcem tohoto světa Štít. ř. 156b; když (žena) nepodobnú věc acz i gednu ukáže do sebe Štít. uč. 56a, třeba jen jednou; (zvíře) móž něčeho žádati, aċ y bez rozumu ŠtítBud. 40; nebo věz, acż y omluvu dáš a nestaneš-li k súdu, nebudeť (soupeř) zprávú povinen VšehK 76b. — ač si, třeba, třebas: (Darius počě) na to netbati, achz zi vše těženie polí (hoří) AlxH. 9, 11; mně jedno té čsti přejte v slově aſz zi (ač si) velmi malém, bych jedno slúl vaším králem AlxB. 1,10. — Ačkoliv, qnamquam, obschon; srov. stsl. a cê quamquam. Hi mušiu, ach nerad, řéci ApD. a. Velblúdi, acz vysoci, avšakž jsú jich léni skoci AlxŠ. 1, 6. (Maria) tam všěchna srdcem bieše, tu kdež jejie mistr byl, acz nevěděla, kde j’ přěbyl Hrad. 30b. Často zlodějě oběšují, acz jistiny při ňem nenalezují Vít. 45b. Acz sě sláma ztroskoce, však zrno ostane celo ŠtítBud. 180. Acz umučenie Kristovo od otcě bylo zjednáno, však dobrovolně od ňeho (Krista) bylo přijato Kruml. 56b. Múdrý veverek, acz malý, královi těch slov pochválí NRada 1439. Ač i syn i duch svatý jest stvořitel, ale však přidává se tuto stvořenie otci HusE. 1, 13. Aczez sem mezi nimi býval často, však (přece) zablúdil sem jednú KabK. 28a. Acziž licet SlovKlem. 3b. — Vyšed Ježíš skrzě Jericho, Acz muž jménem Zacheus et ecce EvVíd. Luk. 19, 2, nesprávné. — ač jedva sotva že, v. jedva.

ač (zříd. ače), ač-ti, ačť spoj. jestliže, -li; leč; ačkoli, třebas, i když: velblúdi, ač vysoci, alež jsú léni jich skoci; ač bych… jestliže bych, kdybych…; ač i třeba, třeba i; ač si třeba, třebas; ač jedva aspoň; jestliže jen

ač conj. = leč, (leč) jestli(že), -li; třeba (i), ačkoliv; i když