že | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |
avšako, avšak, -že avšakože, avšakže, avšakož, avšakž, conj., z a a všako, však, spojka a sesílena adverbiem všako; tedy vlastně sed omni modo, verumtamen, nebo též et omni modo, et tamen, a z toho sed, aber. — Některý by rád zbyl řěky, Awſak tam jěti bezděky AlxV. 1804. Vše tělo bera ustalo (všichni byli unaveni braním kořistí). Awſak sě zdá ješťe málo t. 1852. (Každý) sě mohl vzstrašiti, awſſakoze město Gaza tu hyrdoſt na sě pokáza, Alexandru otpovědě AlxVíd. 2096. Pohanstvo tak za to jmajú, že ti ľudé neumierajú, řkúce, že jsú na věky živi; awſſaks sú v té řeči křivi AlxH. 2, 21. Mnoho poprdzcou (paprskův) vídámy, auſac jedno slunce známy Kunh. 148b. Awſſaks vieš to, silný bože LMar. 74. et tamen. Ti (kupci) kradú přěmnoho, awſak jich nevěšie z toho Hrad. 112a, et tamen, sed. Věčný otec, věčný syn i věčný svatý duch, Awſſak (opravou z Alewſſak) ne třie věční, ale jeden věčný et tamen ŽKlem. Athan. 11. Modliti sě bude každý v času potřěbném, Awſakoz u vodni vod k ňemu sě nepřiblížie verumtamen ŽKlem. 31, 6. Awſakoz bohu poddána bude dušě má verumtamen t. 61, 6. Awſſakoze všěcka ješut verumtamen ŽWittb. 38, 6; awſako verumtamen t. 72, 18. Řeči prázdné myšli ukrátiti, awſſak smysl cělý mysli položiti DalC. 3a, sed. Jenž smrti nic dlužen nejsa, awſſak svú milostivú duši jsi položil Modl. 10a, et tamen. Awſſaks nihilominus MamA. 30b. — V ŽWittb. jest avšako několikrát za nonne: awſſak ty, bože, jenž si otpudil ny, i nevyndeš nonne tu? 59, 12; awſakze upatřie všichni nonne scient omnes? 52, 5; A wſſakoze nenávidiech nonne oderam ? 138, 21. Trvám neporozuměním: překladatel rozuměl tázacímu nonne jako zdvojené negaci, která se ruší, a ztlumočil ji firmativním a-všako
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


dokad, dokud; dokavad, dokovad; -že dokadže, dokudže; dokavadže, dokovadže, dokadž, dokudž; dokavadž, dokovadž, -ž-to; dokadžto, dokudžto; dokavadžto, dokovadžto; dokud-si; dokudsi; dokužd, dokž. Conj., vlastně spřežky z předložky do- a rozmanitě měněného výrazu interrog. relat. -kad, -kud, podobného ke stsl. kądu a kądê qua. — Až kam, bis wohin; vlastně u významu místním, a z toho v časovém a přeneseném jak dlouho, pokud, wie lange, inwieferne. Když význam je relativní, příslušné demonstrativum dotad atp. ve větě řídící dílem je vyjádřeno, dílem se rozumí. — Plakati budu dotud, jeho nenaleznu dokud Hrad. 40a. Sv. Kristofor dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus Pass. 357. Chot milost svú jie (králové) tak dlúho odpowiedial, dokadż by té okrasy nevzala HusŠal. 3a. Dokad člověk v smrtelném těleství bydlí, nikda bezpečen není Pass. 331. — Dokud bude nade mnú vesel mój nepřietel? Štít. ř. 132a; dokad chceš trpěti nepřietele mého? Pass. 295; zuby skřípiece a řkúc: dokad z nás duši honíš? Krist. 69a; dakauad chceš zapilá býti? usquequo ebria eris? Ol. 1. Reg. 1, 14; dokowad vás trpěti budu? quamdiu vos patiar Kladr. Mark. 9, 18; (žena) dokowadz podleží téj nemoci quamdiu subiacet Mus. Lev. 15, 25; dokouad mi se nechceš poddati? usquequo non vis subici mihi? Lit. Ex. 10, 3; dokowad, hospodine, zapomínáš…, dokowad otvraciuješ obličěj tvój? usquequo oblivisceris, usquequo avertis faciem? ŽKlem. 12, 1, dokud zapomínáš? ŽWittb. tamt., dokudze zapomeneſſ ŽPod. tamt.; dokowad řiuciujete sě v člověka? quousque irruitis? ŽKlem. 61, 4, dokudze oborzuge (sic) ſie? ŽWittb. tamt., dokud oborzugete ſye ŽPod. tamt.; dokowad, bože, ukárati bude nepřietel? usquequo improperabit ŽKlem. 73, 10, dokudze ŽWittb. tamt.; dokowad hněvati sě budeš? quousque irasceris? ŽKlem. 79, 5, dokudze ŽWittb. tamt.; dokudze súdíte? usquequo iudicatis? ŽWittb. 81, 2; dokudz výší sě nepřietel? usquequo t. 12, 3, dokudze ŽPod. tamt. — Nižádný z nás zde na světě, dokavad putujeme k blahoslavenství, nenie bez všednieho hřiecha HusE. 1, 23; dokud prvý (manžel) živ jest…, dokovad ta (manželka) živa jest t. 3, 201; dokudzz hudl (David) Kruml. 57b; dokz (sic) sem ješťe vzhuoru rostl t. 403b. — (Abyšte) ani pocítiti kázali milostničce, dokudż nezechce HusSal. 56b; dokovadž nepřijde pán HusE. 1, 35; dokowadżby Kristus nepřišel Comest. 247a; duokudzbychom nezaplatili List. Poř. 1493. — Pyšní neprávě činiechu až dokud ſy usquequaque ŽWittb. 118, 51, až dokudſi ŽGloss. tamt., až dokud ŽPod. tamt. — dokadž Háj. herb. 240b; dokawadż ŠtítOp. 30, quamdiu Ol. Lev. 15, 25; dokowad quousque Koř. Mat. 17, 16, dokowadz donec t. Mark. 12, 36 dokowadzz Kruml. 316a; dokud MamA. 19b, dokudze usquequo ŽWittb. 6, 4 a j., dokudz MamA. 31b, dokudzzto donec Ol. 2. Par. 14, 7; dokuždь m. dokudž Hlah. žalm 6, 4. — dotowadto usquequo Pror. Jer. 13, 27, omylem m. dokovadto.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


doňadž, -ňaž doňaž, -ňažd doňažd, -ňavadž doňavadž; doňedž, -ňež doňež; doňudž, -ňuž doňuž, -nid donid, -nidž donidž, -niž doniž, -nižd donižd; doňovadž, -něvadž doněvadž, -něvaž doněvaž; donivad, -nivadž donivadž; doňvadž; místo je někdy starší -že. Conj., vlastně spřežky z předložky do- a rozmanitě měněného výrazu relat. -ňad, -ňud, -ňed, shodného se stsl. jędê prope, jądê qua, jądu qua a -nьde, -nьže, -nьžde, doyąth ty žiw Nehring Altp. 277. Dokud, když (= dokud), bis, so lange als, während; ve větě záporné d. ne doňadž ne, doňaž ne, doňažd ne, doňavadž ne; doňedž ne, doňež ne; doňudž ne, doňuž ne, donid ne, donidž ne, doniž ne, donižd ne; doňovadž ne, doněvadž ne, doněvaž ne; donivad ne, donivadž ne; doňvadž ne- dokud ne-, so lange nicht, so lange als nicht. Spojení je mimo otázku vždycky korrelativní, příslušný výraz demonstr. dotad atp. ve větě řídící dílem jest, dílem se rozumí. — dotawad by jemu viděnie dáno (slepému zrak byl dán), donawadz tělo svaté (Prokopovo) nepochováno Hrad. 22b. Jáz veždy toho žádaji, by sě v to (sepsání české kroniky) někto múdrý uvázal, vše české skutky v jedno svázal, a dotad sem toho žádal, donyd sem toho právě nezbadal, v to sě nikte nechce otdati DalC. úv. 1. Když sě kmeté potázachu, jiej (Drahomíře) za právo dachu, by svého syna chovala a dotud zemiu opráv́ala, donydz by kněz svých let nedošel t. 27. Čert v toho Strachkvasa vstúpi, donyudz dušě, dotud z ňeho nevystúpi t. 32. Kněz (Přemysl, vyhnaný) donydz stravu jmieše, dotud cťen bieše DalC. 76. dotad tě přiezeň miluje, doniewadz zisk u tebe čije Baw. 122. — Přihodi sě toho času, donads ščěpóv neotřasú, včě Pilat na ščěpy zřieti Jid. 71. Raci svým liudem toho popřieti, sebe na čas podržěti, donadz ta ſmyrtedlna střěla nevyjme sě z tvého těla AlxŠ. 8, 9. (Alexander) tak bě milostiv za mladu, donads nevzě horšú vnadu AlxH. 6, 13, donyadz nevzě horší vnadu AlxV. 1923 (místo stejné). (Alexander) toho sě najviece ubá, že sě po ňem vojna hrubá bieše vzbudila v téj chvíli, donyadzto v Libyi byli AlxV. 2230. Což s’ dobrého včera neučinil, ale čiň dnes, donawadzt ješťe bóh přěje živu býti ŠtítVyš. 8b. Purgmistr pražský … jmá zemi zpravovati v té sirobě, doniz nebude knieže voleno Pr. pr. 242. — Na tom hradě sú (Lučané) seděli, donadz sú otměny nepřijěli DalC. 22; Drahomíř na kmetiech práva potáza, komu by bylo zemiu opravovati, donydz by sobě kněz (mladý Václav) nemohl rady dáti t. 27; (císař) to na svéj mysli uloži, že ot města (Milána) nechce otjěti, donydz j’ho nebude mieti t. 47. Lékař spomoci nemóž jiezvenému, donydz v ňem nóž Hrad. 110a. Plač o sobě, ho ptajě, donydz nenajdeš hledajě t. 49b. (Póvod má komorníkóm) ztravu dáti po cěstě, donvz sě z póhona nevrátie Rožmb. 7. Hledá (pastýř ovci), donawadze nenalezne donec inveniat EvSeitst. 15, 4. (Nevěřila jsem), donyaz sem sama nepřijela donec ipsa venissem Lit. 2. Par. 9, 6. (Židé) patřiechu na Mojžiešě, donyadz nevejdieše do stanu donec ingrederetur Ol. Ex. 33, 8. Musili jsú očekávati, doniewaz… vody pominuly Mill. 6a. (Křiví proroci) zákony kacierské uvozovachu, donwadz den tento byl se nezaſwietil Jeron. 1a. — donawadz sem quamdiu sum ŽKlem. 103, 33, donidz sem ŽWittb. tamt., donyz ſem ŽPod. tamt.; donudz budu quamdiu fuero ŽWittb. 145, 2; donydz sem živ, chci tě s tvým rodem ploditi DalC. 44; donyewadz sem živ, tě chváliti budu Modl. 114a; donywadz jest živ Otc. 42a; doniz jest živ Pr. pr. 244; donads svě živa, za to tiem té viny pokúpívě, jakž tebe viec n’odstúpívě AlxBM. 1, 42; doniewadzz najdél budu živ Kruml. 330b; doṅadz ještě byl živ cum adhuc viveret Lit. 1. Mach. 6, 55, donyadz ješťe byl živ Mus. tamt.; donywad si na tomto světě Otc. 236b; donazd dušě u mém těle Hrad. 123a; jeho jménu chci praviti chválu mú vší silú cele, donadz dušě u mém těle Kat. v. 1767; donyz jest tělo a duše spolu Brig. 27. donyawadz jest čas otpierati ODub. 120; donyz čas nepřijde donec tempus veniat Pror. Jer. 31, 5; donaz den jest donec dies est EvVíd. Jan. 9, 4; donydz jest ješťe byl den cum adhuc esset dies Pror. Jer. 15, 9; donowadz noc nepřispěje Vít. 30a; donuz nezajde (měsiec) donec auferatur luna ŽGloss. 71, 7, donyz nezajde měsiec ŽPod. tamt., donyezd ne otnesen bude mesiec. ŽWittb. tamt., donowadz nezajde mesiec ŽKlem. tamt.; (vdova) donydz jest byla mlazši Štít. uč. 50b; doniawadzz jest hřiech ješče mlád a nov Kruml. 253a; šarlat, doniež (tak v rkp.) jest vlnú Hug. 201. — donadz nemine nespravedlnost donec transeat iniquitas ŽWittb. 56, 2, donyz nemine nespravedlnost ŽPod. tamt., donadz sě nesmiluje donec misereatur ŽKlem. 122, 2, donudz nesmiluje sě ŽWittb. tamt.; donadz nenajdu Hrad. 37a; donadz své vóle (lid) nenaplnil Ol. Gen. 11, 6, donadz by své vóle skutkem nenaplnili Mus. tamt.; donaz nezahynú ŽKlem. 17, 38; donaż nedá hospodin donec Ol. Jos. 1, 25; donyewadz sě všěcka stáda nesberú donec Mus. Gen. 29, 8; donyewadz sě nevrátili donec t. Gen. 34, 5, donydz by sě nevrátil donec t. 1. Mach. 3, 33, donyz sě nevrátím donec t. Ex. 24, 14; donydz nepřijde donec t. Gen. 42, 15, donyewadz by nepřišel prorok quoadusque t. 1. Mach. 4, 46, donyaz by nepřišli donec t. Ex. 16, 35; donedz nepřějde zlost donec transeat ŽKlem. 56, 2, donedz nepohrdie nepřátely svými donec despiciat t. 111, 8, donedz sě nevykopá jáma donec fodiatur fossa t. 93, 13, donedz nenaleznu miesta ŽTruh. 131, 5; donyewadz (kvas) nevzkyše donec Koř. Luk. 13, 21, doniewadzz neměla Kruml. 78b, donyewadz nebyl t. 84b; donyz nebudete ostaveni donec Pror. Isa. 30, 17, donyż nezhynete donec deficiatis Ol. Oz. 5, 15, donyz (člověk) nezdráv jest donec t. Lev. 22, 4, donyz nedieš Otc. 29a; donwadzz nesběhnem sě všickni v jednotu viery EvOl. 143b. — Nepustím tebe, donyz mne nepožehnáš nisi benedixeris Mus. Gen 32, 26, překlad volný. — donadz Ol. Jos. 1, 15; donyawadz Pulk. 30b, doniawadzz donec HymnA. 82a; donyedz ŽKlem. 104, 19; donyewadż donec Ol. 1. Reg. 22, 3, donyewadz donec MamA. 20a; donižd Hlah. Job. 14, 6; donudz ŽWittb. 57, 8, t. 93, 13, t.104, 19 a j., donyudz DalC. 32; dokud vel donyz MamA. 19b; donwadzz EvOl. 162b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


doňavadž, -že doňavadže v. doňadž.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jady, -že jadyže, jadyž, -to jadyžto, conj., kady, kterou cestou, welches Weges; ja- z býv. jē-, zdloužením ze kmene zájm. je-. — Bera sě (Alexander), iadyſto ho v(ódcě) vedú AlxH. 9, 24. Noe na bocě korába učinil dvércě, yadyz by všel do korábi všeliký národ Krist. 103b. Běžav… na moře, iadys ni cěsty ni sledu, kdež neznati, kto kam jedú JidDrk. 95. jady-tady, kady-tady: iadis v zem(i byla) cěsta, tahdy vzežhú (vsi) i města AlxH. 9, l; iadys (obr) šel, tady piršě přěd ním běhal preč ľud siršě AlxB. 4, 42; by j’ho (Jidášova) dušě nešla tady, iadys slovem zlé prorady v cělovániú dal znamenie ApŠ. 57.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jako, jake, jak, dial. také ak- ako, ake, ak, s enklit. -že jakože, jakeže, jakže, akože, akeže, akže, jakož, jakež, jakž, akož, akež, akž, -ti jakoti, jaketi, jakti, akoti, aketi, akti, jakoť, jakeť, jakť, akoť, akeť, akť, -to jakoto, jaketo, jakto, akoto, aketo, akto, -koli(věk) jakokoli, jakekoli, jakkoli, akokoli, akekoli, akkoli, jakokolivěk, jakekolivěk, jakkolivěk, akokolivěk, akekolivěk, akkolivěk a jaž m. jakž, conj., ut, sicut, quemadmodum, quamvis, wie, als, obgleich; stsl. jako ut atd. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. k jaký qualis, v. t. — Je významu relativního, z kmene relat. je-, jenž, proti interrogativnímu kako, z km. interrog. ko-, kъto, kto; ale časem béře se také u významu interrogativním, jako = kako. — I. Relativní jako táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu. Výrazem tímto jest obyčejně tako, někdy demonstrativum jiné; kde žádaného demonstrativa není, tu rozumí se ze souvislosti. Výrazem jako-tako atp. vyslovuje se tu způsob, tu míra, tu čas, tu účinek; někdy je možno pojetí rozdílné. V některých spojeních význam původní se stírá a v jiných obměňuje, a ustalují se některá rčení zvláštní. — Iakos na nebi jsi slavně, takos v oplatcě jsi divně Kunh. 148a, jako-tako, vysloven způsob; iakos jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli Pil. b; iakoz teče vosk, tak tecte sicut… sic ŽWittb. 67, 3; yakozto kvíľúcí, tak sě pokořěvách quasi… sic t. 34, 14; yakos to jistě v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) AlxH. 12, 27; purgrabie… tak, yaks oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu t. 7, 18; ač ruka takeze k meču jmá, iakſto ke brániú péču AlxB. 1, 6; iakzto ten mák Řěci zobí, tak (já) vašeho krále pobí AlxV. 1080; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého t. 105; yakz jsú byli dědové, takez buďte i vnukové t. 1492; iakz první den ustaveno, tak nebude proměněno t. 2398; yako sě ovčičky rozběhujú, kdyžto pastúšky nejmajú, takez my bez mistra svého Mast. 257 sl.; yakzto jest tam (v kronice boleslavské) postaveno, takezt jest i mnú ustaveno DalC. úv. 3; yakoz róžiu prostřěd lúky postavi, takez bóh českú zemi Přěmyslem oslavi t. 89; yako květ svú vóni dává, takez jest ona (Marie) plod dala Hrad. 67a; Prokop tako jest tich, již iako by byl ovšem mnich t. 2a; těm učiní král nebeský takeze, iako král světský jeden učinil t. 95a; slzy mu (psovi) tekú takez, yakz člověku t. 103b; kmetě vdovcě móž (komorník atd.) takez pohoniti, yako holomka Rožmb. 56; yakeze anděli od boha poselstvie dějí, takeze svatý Jan Pass. 277; iakez otec křiesí mrtvé, takez i syn Krist. 64b; iakoz trnie, takez bode sbožie NRada 1780; iako tomu, ktož jie strdi mnoho, nenie dobro, takeze, ktož jest pytač veleslavenstvie božieho, obtiežen bude Ol. Prov. 25, 27; takez on, iakez všichni staří tam… quam Lit. Jos. 7, 6; iakoz vy jich (zemřelých) pilni budete, takez vás potomní vaši ChelčPař. 150b; iakozto zrna piesková nedržie se vespolek, takez ti, kteříž rozličnými domněními dvojie sě, na piesku sě zakládají t. 142b; staří iakoz sú uvěřili, tak sú žádali svým dětem též viery t. 180a. — yakoz sděli biechu, takuz otplatu vzěchu AlxV. 501, jako-taký (demonstrativum jiné než tako); nezdá mi sě, by vlastná mátě kde taku věc obdiržala, yakoz sě téj ženě stalo AlxM. 3, 19; — svědčí svaté písmo o tom, iakoz to město potom opět sě jest opravilo AlxV. 2084 sl., yakoze to město potom atd. AlxVíd. tamt., ten-jako; (žena) má tiem řádem proti pohnanému jíti, gakty muž Řád pz. 40; — k třetiemu roku vezme téhož komorníka, yakty-tie byl na prvniem t. 3, týž-jako; aby sě vám též, iakty mně nepřihodilo Kruml. 434b; — yakz sú směli oni k nám sě zavražditi, tyem právem my móžem svých přátel mstíti DalC. 18, jakž-tiem právem. — (Kóň) sě takez zkazí stáním, iakoz častým osedláním AlxV. 849, jako-tako, přechází u význam i-i, et-et, sowohl-als auch, v záporu neque-neque, weder-noch; aby sě jemu neposmievali tak lidé, yako i črtie ŠtítVyš. 32b; (oblehatelé) yakſto kľuky, tak blídami pokojě sobě nedachu AlxH. 8, 35; noc jest děju všemu mátě, iakſto zisku, tako ztrátě AlxBM. 5, 17; (Jidáš byl Pilatovou) všiú věciú vlada, yakſto dvoru, tak poklada Jid. 40; ot všeliké sběři, iaks u ptačctvě, tako v zvěři LMar. 59; křiče yakz mal tak welyky Umuč. 2b; všichni, tak malí yako velicí zhubeni budete Mill. 14a; ve všech přiech každý, tak póvod, jako pohnaný, mohl jest sobě poručníka udělati VšehJ. 450. — Po ňem (Václavu I) Přěmysl yako krásný květ pojide DalC. 89, jako, jakož, jakž, jakožto… (bez demonstrativa); mezi oběma lotroma a na prostřědcě (pověšen Ježíš), iakozzto by on těch lotróv hlava byl Kruml. 328b; všici v hedbábnéj vilně biechu, u předrahém rúšě, iaks takým kniežatóm slušie AlxH. 2, 32; když jě (rodinu Dariovu, zajatou) přěd král přivedú, a sirdce jim yakſto v ledu, v oné hrózě atd. t. 5, 24; budete svrchovaní, iakez váš otec svrchovaný jest Krist. 39b; milý yakozto syn jednorožcový quemadmodum ŽWittb. 28, 6, zmilelý iakozto ŽKlem. tamt.; krásen iaco anjelík Příp. sv.-jiř.; černý yaco zmek tamt.; nohy mé iako jelenóv tamquam cervorum ŽKlem. 17, 34; zetře hospodin cedry… a smenší jě iako telcě libanské tamquam vitulum t. 28, 56; vzplanuli iakzto oheň sicut ignis t. 117, 12; Iako voda prolit sem sicut aqua t. 21, 15; učiněni sú iako bláto ut stercus t. 82, 11; yakozto dým zhynú quemadmodum fumus t. 36, 20; sbožie jde iako z vody Jid. 128; pozván jsa iakſto na hody t. 127; diechu spolu yako stlúpem AlxH. 3, 24; krev teče yako řěka AlxV. 1679; aspis… stáhne hlavu yako uzel t. 222; (Alexander) potřě liud yakozto plevy AlxŠ. 1, 3; pro dar nepřěvracuj práva, iakz juž (nyní) pohřiechu sě stává AlxV. 253; iakoz napřěd pravi t. 829. — (Durink) vyně hlavu…, yakz jiu bieše sťal krvavú DalC. 21; chci sě zpraviti, yakx (jakž) mi kmeté naleznú Rožmb. 124; z dluhóv opat sám zprav sě sirotčím právem… i yakx rotu vydadie t. 138; jenž sě praví nevinen (z nevěry), ten sě odpřisěz sám svú rukú, to je sirotčím právem, iakx sě v odpovědi zpravuje t. 129; ductus veden iugulo za hrdlo ut agnus yakty beránek SekvE. 31b, jak-ti, jako; sicut cera yakti vosk t. 32a; ut bos iakty vól t. 57a; nebývaj neustavičen iakty vietr Lit. Sir. 5, 11; kvietie mé iakti mrazem zarazila jest (milovnice má) Kruml. 403b; (mé tělesenstvie) jest, iakty by samo v sobě bylo, přieliš trpělo t. 420a; když sem v svém domě seděl a iakti štěp plodný (ratolesti své šířil) t. 403b; učedlník móž vybrati užitky, iakty rozličné kvietie t. 480b; estote buďte prudentes múdří sicut serpentes yakſty hadové, totiž chovajte dušě yakzti had hlavy SekvE. 30a, jakž-ti, jak-ti, jako. — Ten král, iakſto iens movit, zamysli chtě jěti lovit PilB., jakšto jenž…, jakž-to jenž…, jakožto ten, jenž je movit (t. pán k tomu oprávněný); což král chtěl, musi sě státi, iakſto iemuſto moc dána PilD., jakšto jemužto…, jakožto ten, jemuž… — Aniž sem kdy tak rozmyslil, yakz ſem zyw, na nebezpečenstvie těch, ješto sě k smrti nepřipravují Štít. uč. 154b, jak sem živ atp. (věta vkládaná pro sesílení); já sem nesnadnějšie svády yak ſem zyw nemieval Kat. v. 1422; nikdy, yakz ge zyw, nepil sladšie vody Otc. 135b; já mohu řéci, že sem, yak ſem ziw, viece neustal Lobk. 84a. Odtud rčení jak-živ atp.: (Kateřina) najprvé múdrého yakz tie zywa, dnes uslyší Kat. v. 1546, jakž-tě-živa, z jakž ť je živa. — Král Boršě a Havla a málo starých jmieše, s těmi yakz moha král sě bránieše DalC. 85, jakž moha, nč. jak (jest) mohl, jako s part. -nt za nč. sloveso finitní; mužie… yakz mohúce sě sebrachu t. 11; yakz moha ut potens Prešp. 186a; trpme yakoz mohúc Štít. uč. 137a, nč. jak můžeme; aspoň tu divnost yakz mohúce opatřeme Štít. ř. 22b; ukázal sem jakž moha mluvě o tom ŠtítMus. 24b; — mocný hospodine, jenž všěcky smutky cělíš hi iaks chtě dary své dělíš LMar. 49, jakž chtě, nč. jak chceš; král yako chtě ohledati (meč, Benedou chválený) i vzě meč ot ňeho DalC. 50, nč. jako by chtěl; — (žena) iako ze sna vzdyšiúci ležala Jid. 160, jako vzdyšiúci, nč. jako by vzdychala; — ciesař (nepoznán a na císaře vyptáván) mluvieše yako o ciesařovi nic netbajě t. 39, jako netbajě, nč. jako by nedbal; — (osel) jde iako dřiemě Baw. 97, nč. jako by dřímal; — paste stádo božie opatrujíce, ne přinucením… ani yako panujíce v žákovství, ale příklad učiňeni jsúce stádu ChelčPař. 173a, nč. jako byste panovali; (kněží mají řeč boží) mluviti jako poslové boží, ne iako panujíce nad věrú a činíce z nie, což chtiece t. 127b. — Sen hi on (Jidáš i Pilat)… k zlému iaks na rukú nošen Jid. 52, jakž, jako, = jakoby, takořka, téměř, tamquam, quasi; zlý k zlému iako přilne, neb což jest podobno k čemu, to vždy iako přilne k ňemu t. 10; (Šimon) radoščěmi iako umřě Hrad. 69b; (Alexander) uzřěv den yako sě leče AlxV. 679; macedonský král to vida iako sě j’mu moci přida t. 1738; (měsiec) iako sě proměni ovšem, že by tma světu po všem t. 2348; až iako řéci neslušie ApD. a; ot jeho (Hynka z Dubé) rázóv yako hrom hřímáše DalC. 93; jiskry yako lécí v plameni večas vzhóru jdúc, večas dolóv Štít. uč. 154a; když (člověk)… yako plál milostí t. 98a; která (žena) před svým mužem vždy je smutna a kromě ňeho yako pléše t. 56a, 56b; tu bóh yako vsěde na vóli člověčí a bude ji zpravovati Štít. ř. 201a; (kuoň) prudkostí yako pluove Vít. 6b; (Petr) utě Malchovi ucho, u samé hlavy yako jemu ustřiže t. 48a; řkúc (matka o dceři): »Zda v některú dobu jeho (pústenníkovu) radu uslyšéci mne sě yako nestydieci povolí?« Kat. v. 450; jeho yako za blázna jmějiechu ML. 77a; buď yakozto na poskocě NRada 1180; každý na svém miestě stojí yakzto sšikován v svéj rotě t. 1491; (církev) vidieše sě iako vdova Kruml. 77b; (nemocného) tak bolí v hlavě, až iako chce (z) smysla býti ChirB. 206b; jest-li krev bielá a yakti s pěnami t. 42b; (kost čelní) se spojuje s kostí nosu… iakozto zuby pilnými Sal. 744. — O malých a najmenčích hřiešiech to má věřeno býti, jako jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehké ChelčPař. 152b, jako, = jako jsou atp. (uvozují se věci vyčítané); často mistři k obraně moci s mečem u vieře přivodie sobě doktory některé, ale kteříž proti meči mluvie, o těch mlčie, iakozto Origenes, sv. Bernard…, sv. Jan Zlatoústý t. 17la. — Stalo sě jest mlčěnie na nebi yako pól hodiny Alb. 87b, jako, téměř, asi; jěl jest yako snad desatery hony Pulk. 83b; yakozto honóv pětmezcietma quasi Koř. Jan 6, 19, odplavivše se honů jako pětmecítma Br. tamt., as pětmecítma honů Bibl. 1857 tamt.; sedechu mužové v počet yak pět tisíc numero quasi quinque milia EvOl. Jan 6, 10; bieše jich yako piet tyſicze erant quasi quatuor milia t. Mark. 8, 9; přičiniž iako dva loty sádla ChirB. 185b; vezmi cibuli a vykroj v ní yako špunt a naplň ji dryákem Chir. 140a. — yakoz jmá výsost neskrovnú toto město i přiekopy, čsož sě vás každý přichopí, vašě moc všemu odolá AlxM. 1, 13, jako, jakkoli, ačkoli; při významu tomto přijímá jako přívěsky -koli, -kolivěk: a yakozkolwek v téj zemi drev dosti jest, však jeho (uhlí kamenného) mnozí miesto drev užívají quamvis ligna multa sint Mill. 7la; iakz gſem koliwiek mnoho psal o Indí, avšak jsem ješče nepsal o ostroviech licet scripserim t. 120b. — Jehož (těla Ježíšova, Maří Magdalena) mazat přišla byla, by sě iakz takz utěšila Hrad. 41a, jako tako, jakž takž, vysloven způsob neurčitý, nějak, taliter qualiter; tu sě yakz takz Matodiana utěšila Pass. 287; dajž nám tvému umučení yakz takz býti přirovnánu Modl. 48b; jimiž (krópěmi) yakz takz obvlažijí své žádosti hořkost ŠtítVyš. 46a; ex parte z čésti, yakzz takzz HymnA. 82a, s čiesti, yakz takz HymnB. 51b. — Tu biechu kola tak chytrá i tak úpravná, iakz jich nikte nemožéše rozebrati t. 1150 sl., tako-jako, vysloven účinek, tak-že, so-dass; tak mnoho ľuda bieše, iaks (ľud) juž trub nedoslyšieše AlxB. 8, 7; (aspis) jest tak nezbeden, iakz nedbá i jedněch kúzel AlxV. 221; (slunce a měsiec) tak otmíta ovšem, iaks bude tma světu po všem PilC.; (vrásky) tak suchotú opadly, iacos po všem líciu byla všě plet zpráhla ApŠ. 154; jiež (blískoty) sě byli tako lekli, iaks každý, jamž mohl, utekli t. 113; (osvietil s’ duši) tak milosrdně, yakze všěcky dobré skutky mohla činiti Rúd. 5b; most Bavoři porubichu tak, yakoz ledva stromieše DalC. 89; tak k nim jich rúcho přilnulo, yakz jeho nikte svléci nemohl Pass. 55; to (osudie) rúchami a smolú tak uhradili, yakzto tam voda jíti nemohla t. 156; sv. Petr počě sě (s čarodějem Šimonem) hádati a tak jemu řeč zavazovati, yakz mu nikak Šimon neumě odpoviedati t. 294; tak sě chci nad nimi pomstiti, iakzto mi sě viec ižádný z nich nebude posmievati t. 351; stkvúcie sě hvězda zjěvila tak, yakz veš svět osvietila Vít. 22a; (Zachariáš) byl jest tak dobrý, iak ižádný nemohl na ň žalovati Kruml. 147b; mlčal tak, iakzz žádné odpovědi nedal t. 46b; (žalář) bieše tak tajemný, yakz ve ň nevsadiechu nikoho, jedno toho, jenž atd. Kat. v. 2408; (mistři) tak zmámeni bychu…, yakz ižádný nevece slova t. v. 1652; tak sem ho (chotě) zaľúbila, yakz jiného nechci jmieti t. v. 1270; jsem tak v zboží rozplozena, yakz toho nevědě čísla t. v. 275; (Kateřina) byla tak převeliké krásy, yakz… nikdie jiej nebylo rovně t. v. 120; tak krásnú mě pravíte…, yakz takéj nikdie neznáte t. v. 369; tak-li vy ženská moc oblúdila, yakz vás každý zmámen stojí? t. v. 2150; (bůh k Mojžíšovi) tak jasně mluvieše, yakz i poslední rozumieše ML. 57b; — dar svatého ducha… jich mysl obpopade, tak iaks sě včěchu diviti, co by atd. svD. 51, tak jakž, tak že, so dass; jiež (prorady) nelzě juž zbýti kady, taks iaks jest pojíti všemu AlxBM. 7, 16; svatý Jan svú húní jeho (Jaromíra) ode všech šípóv bránieše, tak yakz nemohl jest zastřělen býti PulkR. 37a; — takă j’ho světlost ostúpi, iakose při blsketu takém nelzě by tam hnúti zrakem ApŠ. 32, taký-jako (demonstrativum jiné než tako); taky zvuk hi křik by v zástupiech, iaks sě zdáše, by v tu dobu sto hromóv vzehřměli AlxB. 2, 21; inhed jě (císařovou a Porfyra) taka zarazi vóně, yakz jí (= jich obou) síla tak všelika neby, bysta mohla státi Kat. v. 2535; (Kateřina) bieše w takem rúšě, yakz jeho… nikte nevědieše ceny t. 225; tyem té viny pokúpívě, iaks tebe viec neodstúpivě AlxBM. 2, 1, ten-jako; od toho pak střělci biechu, iak vyzřieti (přes zeď, oblehaným) nedadiechu AlxV. 473; (Filip) by juž na tey době, iakoz mu třěba po sobě ostaviti hlavu AlxV. 91; juž na zdi ľuda tolik, yaks nevědě řéci kolik AlxH. 8, 10, tolik-jako; — bóh skot j’ho (Jachimův) viece plodil, iaks nijeden byl tak mnoho skota jmajě LMar. 11, jako (bez demonstrativa), = že, dass; v tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dielo, iakoz což třěba stravy, to vše atd. AlxV. 254 sl.; tu bez čísla lidí zbito, iakoz řiedký kto hostaven AlxV. 817; milost pro ni (pro královu matku, pro její přímluvu) obdržěli, své dědičstvo vše přijěli, yakz v-ni-v-čemž nevzěli ztrátu AlxM. 3, 14; čest i zbožie potratíme, iakz sě viec neopravíme AlxV. 1329; bě obyčej časa toho, iakoze (táhnouce na vojnu) doma nikoho své čeledi neostavili t. 1272; byla zima veliká, iaks stala (zastavila se, zmrzla) řěka všeliká JidDrk. 101; ciesař (Maxencius) bieše pohanstvo uhrozil, yakz sě třiesli jeho zrakem, jako kuřě před luňákem Kat. v. 13; ten (bůh) mě… oslavil, yakz sem vesela t. v. 1188; v tu žádúcí kóži práchu biči ze všeho ramene, yakz od každého pramene (bičového) stanieše sě vláštie ṡkoda t. 2297; — kda jest tomu býti, iakz bych já svój kóň okročil AlxV. 170, jakž-bych, jako-bych, že-bych, a-bych; bože, rač mi toho dopomoci, bych mluvila s dievkú v noci, iakz by nevzvěděli soci KatBrn. 247; (Alexander) rozkáza, aby sě hotovi jměli, iakz by náhle k městu jeli AlxV. 419; uzdálo se jemu (Husovi), iakoby již potom křesťané nebyli dlužni následovati v trpelivosti apoštolóv a prvotnie cierkve svaté ChelčPař. 156a. — Iakz ta trojě věc pomine, tako jejich (těch tří věcí) sled pohyne AlxV. 17, jako-tako, vysloven čas, kdy, když; odtud ve smyslu přeneseném podmínka, jestliže: (dievky) yakſt na mužě vynikú, tak všecky plavecky křikú DalC. 10; yakz sě jěchu (Čechové) v turnej hráti, tak za nic počěchu v boji státi t. 84; yakſ sě (nemocný) túto masťú pomaže, tak sobě třetí den zvoniti káže Mast. 331 sl.; yakz kolivěk mrkne (se setmí), tak zvieřata smutek mají, ptáci všickni světla žádají Levšt. 150b; yakz je (lidi) potká pokušenie, tak ne(s)stojie v svém úmysle ŠtítBud. 162; yakz jej (člověka prchlého) popudí něco, takez sě zapomene t. 163; bě obyčej časa toho, iakoze uzřěchu koho, jenž byl dobrý v svéj mladosti…, dáno mu sbožie toliko, do smrti třěba koliko AlxV. 355 (demonstr. tako vynecháno); (Bŕacislav) yakz to vece, káza na ciesaře udeřiti DalC. 44; yakz na Ctirada (dívky) vynikú, hlasem vysokým křikú t. 13; a yakož sě jeho dotkú, Přěmysl vdruži v zemi otku t. 5; (Řekové) prosřěd noci náhle vstachu, iakz trubačí hlas poznachu AlxV. 2439; yakz sě omrači nebe, sotně mohú dočekati, kdy by bylo léci spáti t. 590; yakz sě (kněz, u vidění) přič obráti, všě sě ta světlost zatrati t. 909; (nepříznivci) yakz otstúpie dále, což najhoršieho vědie, o tvých sloviech propovědie t. 45; iakz umřeš, všeho zbudeš t. 1872; iakze (králová) ty stráže umýti, stráži počěchu mluviti KatBrn. 260; králová, iakze v temnici vstúpila, uzřěla, že atd. t. 265; yakze nás vykúpil postquam nos redemit HomOp. 152a; ak sě jest stal hlas ut facta est vox EvOl. Luk. 1, 44 (208b, jakž se stal hłas Br. a Bibl. 1857 tamt.); žena, akzz poznala ut cognovit t. Luk. 7, 37 (304b, jakž zvěděla Bibl. 1857 tamt.); pane, akzz vidím, že prorok jsi ty Domine, video, t. Jan 4, 19 (223a); inhed akkz učil vonnost t. 116b = statimque, ut sensit Gen. 27, 27. — yakz brzo ta noc minu…, tak (Alexander) vojem vstáti káza AlxV. 1179, jako brzo (-tako); yakz brzo provolachu, tak všickni na vojnu vstachu t. 962; yakz brzo takýto pták výr nad tobú sediec uzříš, tak mimo pět dní déle živ býti nemóžeš Pass. 391; iakz sem brzo páteř pěti počal, tak sem inhed pomyslil, aby atd. t. 453; iakz jim (Ježíš židům) brrzo promluvieše, tak každý z nich na zemi letieše Hrad. 81a; (Alexander) pobi ty všě vojě, iakoz brzo došel boje AlxV. 1139; yakz brzo (Přěmysl) Libušě dojěde, Libušě jej za muž pojě DalC. 7; yakz brzo by po stole, prosi křista Bořivoj od Svatopluka t. 23; yakz to brzo dořeče (Břetislav), káza všěm v Domažlicích býti t. 44; yakz sě brzo uzřěsta, sieci sě bratry chtěsta t. 53; yakz brzo sě úraza zhoji (Svatopluk), inhed sě do Uher zbroji t. 57; yakz jej (pana Hynka, Němci) brzo vzvědiechu, tak sě na běh oddadiechu t. 93; a iakz sě brzo pokrstíš, inhed bělejí než snieh budeš Pass. 469; yakz brzo Jezus dše, to dietě zdeše ML. 49b; pohané, yakz brzo počíná svítati, hned přídau Lobk. 83a; — yakz ho (měšťané Alexandra) nahle zvěděchu, tak jej s milostí přijechu AlxV. 707, jako náhle (-tako); moře, yakz nahle vietr pověne, tak se vzmútí Štít. uč. 25a; yakz nahle učiní jemu (člověku neustavnému) někto něco protivného, tak milost zmiše tamt.; taks iaks nahle v řěči bysta (Jidáš s Pilatem), oba sobě sě sliúbista Jid. 53; — a iakz to richle povědě (slepec), tak oběma očima vzhledě Hrad. 22b, jako rychle (-tako); yakoz jej rychle potka (Alexander Aretu), nejmě přěd ním živótka AlxV. 1558. — (Ježíš) vzdálil se jest od těch tří apoštolóv tak daleko, yakoz by kto mohl kamenem dolúčiti OpMus. 79a, takojako, vyslovena míra, jak (jakou měrou) jak velice, kolik; tak daleko šed, yako by mohl kamenem dolúčiti Kruml. 161b; by ot břeha pláně taká, iakz by mohl dovrci z praka AlxV. 578; tak daleko, yakoby mohl za sedm dní ujíti Mill. 17a; tak dlúho, yako by sě mohl člověk najiesti t. 33b; sem před ním (skladatel Alexandreidy před Šalomounem) tako malý, iakz přěde lvem zvěř ustalý AlxV. 30; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého t. 105; tak dušě letěly hustě, iakſto když stáda rozpustie AlxB. 4, 17; všady hustě stála kopie, yakſto trest neb sláma v snopě AlxH. 8, 20; na všě strany střěly letie, yakſto krópě z búřě létě AlxB. 2, 15. — Nic užitečnějšího nenie yako strach boží Alb. 12b, jako při komparativě, = než (podle positivu: užitečný jako…); nic nenie horšieho, yako penieze milovati ChelčP. 237a; nic v obci nenie horšieho yako zrada Hilar. 44a; král toho ostrovu krašší rubín má, yako jej vídal ve všem světě quam umquam visus est Mill. 108a. — Kto jest ten, yako tě zradí quis est, qui tradet Lekc. 27a, jako kleslé ve význam relativa absolutivního, nč. ob. ten, co tě zradí, m. který atd.; jest, yako hledá a súdí qui quaerit et iudicat t. 113b; otce Abrahama, yako umřel jest qui mortuus est t. 114a; otec mój, yako chválí mne qui t. 114b; každý, yako věří ve ň omnis, qui t. 176a; po smrti toho, yakoz zabit byl illius, qui Mill. 48b; ten kohaut, yako zazpieval, když Petr Krista zapřel Lobk. 168a; censitor… jest ten, iako vybierá platy Lact. 34b; Zigmund, yako kosy prodává, na místě se přiznal Lún. var. 1533; kdo jest onenno, yako tamto jde? Ezop 5a; ten sedlář, jak ten vůz dělá ČernZuz. 49; měla sem u sebe tu Aničku, jak umí krumplovati t. 71; mezi rudú, yakoz z hor kopají Mill. 2la; zbožie, iako jeho otec byl rozzastavoval Mart. 61b; slovo, yako mluvil verbum, quod locutus est Lekc. 47b; v každém slovu, yako vychodí z úst božích t. 92a; jest dietě jedno zde, yako má pět chlebuov puer, qui t. 108a; všěm, yako čekali vykúpenie omnibus, qui t. 34a; vece těm, yako za ním šli t. 57a; podlé cesty ti jsú, yako slyšie hi sunt, qui audiunt t. 81b; blahoslavení, yako slyšie slovo božie qui audiunt t. 104a; nad těmi, yako nemohli super his, qui infirmabant t. 106a; (ti), yako věřie ve ň qui t. 173b; spadl jest duch svatý na všěcky, yako poslúcháchu jeho slova t. 174a; ti, yako sú ducha svatého přijeli hi, qui t. 174b; apostolé, yako byli v Jerusalemě qui t. 178a; ti (lidé, národové) sobě osobichu země, yakz i dnes jmá každá své jmě DalC. 1 (doklad nedosti jasný); všecky děti, yako byli v Betlémě pueros, qui Lekc. 30a; v těch věcech, yako jsú otce mého in his, quae t. 47b; drobty, yako padají s stolu t. 98a; abyste psaní dostali obzvláštně ta, jak pan jenerál posílá ČernZuz. 60; — na tom domě, yako Vizinovi prodal KolČČ. 48a (1553), jako m. jejž; — se vším lidem, iako gey tu byli přivedli Mart. 34b, jako jej = jejž atp. (k absolutivnímu jako přidán pro vyjádření flexe příslušný tvar zájmena je-); ten doktor, jak ho tak chválíš ČernZuz. 64; (syna) s jednú kněžnú měl, iako gi byl bezděky vzal Mart. 34b; od listu přiznávacího, iako mu rekognicí řiekají VšehK. 269a; hrnec, yako w nyem jahody jsú Lék. 62a; dřievie, yako na niem chléb sv. Jana roste Lobk. 83b; hrnec, yakozto gim hrách cedie Lék. 62a; hřeby, yako gimi Kristus na kříži přibit byl Lobk. 66b. — Poslali k nim Petra a Jana; yako přišli, modlili sě qui cum venissent Lekc. 178b, jako, když; — juž běchu pominuli otta(d), yakoz na moře vzplynuli, časi jednoho měsiece AlxV. 560, ottad, jako = od té doby, co, kdy; (krúpy) sú nikdy nezjěvovaly sě tak veliky v zemi ejipskéj, yakz jest ta vlast stvořena ex quo Mus. Ex. 9, 24; od téj chvíle, yakz království obdržal, jedinú byl vyjel na vojnu Mill. 52a; — to jest to miesto, yako Samson podtrhl na se slúp Lobk. 75a, jako, kde; hlíza v miestech, yako žlázy bývají na hrdle ChirB. 45a; — podlé cesty, yako k Čtitařuom jedau KolČČ. 220b (1554), jako, kudy; — jsú čtyři dni, iakzto (Lazar) v rovu leží Krist. 74a, jako, co; Bessus pak, iaks nerozuměl, vztáza (někoho), jenšto hřěčsky uměl AlxBM. 4, 24, jako, ježto, poněvadž — Když viděli, yako byl učinil divy, řekli cum vidissent, quod fecerat signum, dixerunt Lekc. 109b, jako, = že; najvyššie příčina své chvály jest (bůh) sám, yakz najdóstojnějšie stvořenie nemóž pověděti, jakž jest ŠtítVyš. 88a. — II. Interrogativní jako je za starší kako a ujímá se časem tou měrou, že kako se zapomíná a jako v nč. je za ně pravidlem. Obmezení novočeského, aby při významu tázacím bývalo jen zkrácené jak a při vztažném plné jako (nebo také jak), v době staré nebylo, to vyvinulo se a vyvíjí se rovněž teprve časem. Srov. kako. — yako dlúho položi radu duši méj? quamdiu ponam ŽWittb. 12, 2, kak dlúho ŽKlem. tamt., kako dlúho ŽPod. tamt.; jak důstojné jest jméno tvé! Br. žalm 8, 2, stč. kako divné jest jmě tvé ŽWittb. a ŽPod. tamt., kak nadivné ŽKlem. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jam, *jamo, -že jamže, *jamože, jamž, *jamož, -to jamto, *jamoto, -koli jamkoli, *jamokoli, adv., conj., kam, quo, wohin; stsl. jamo quo. Je významu relativního, z km. je-, jenž, proti interrogativnímu kamo, z km. ko-, kъto, kto; ale časem zaniká a nahrazuje se interrogativem kam. Jest archaismem již ve stč.; znělo původně jamo (jak se dosud slyší v nářečí hornoostravském), ale plný tento tvar zde nedoložen. Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu; tímto jest buď tamo, tam, někdy výraz jiný, někdy demonstrativum ze souvislosti domyšlené. — Jakžto trest, iam vietr pochýlí, tam taký člověk sě schýlí AlxBM. 6, 17, jam-tam. Tam stezka, yamz pokážiu vem ŽWittb. 49, 23. Doveď mě tam, yamz si dovedl (lotra) ML. 5a; gyamzto já jdu, tam ty nynie přijíti nemóžeš t. 4a. Déšč tam splynu, yamz on (Ježíš) chtieše DětJež. 6a. Tam je uvede dar božie milosti, yamzz sú byli upřeli úmysl Štít. ř. 60b. Ktož nepójde tam, yamz jmá jíti t. 173b. Ó kak by to dobře bylo, bychom tam již všichni vešli, yamź jest nás již stránka vešla ŠtítBud. 103. — Každý iams mohl utekli ApŠ. 113. Beř sě, yamz chceš Pass. 361. Svatý Augustin do Mediolana poslán, yamſto přišed jeho (s. Ambrože) kázanie rád poslúchal t. 463. Mnozí zhynuli a nedošli, yamz mienili Štít. ř. 187a. Smrt trpočí je, yamz oni nechtie Štít. uč. 153a; (někteří) nejdú rádi s tohoto světa, ale smrt trpočí je bez jich dieky, iamz oni nechtie Kruml. 344b. Ješto mi sě oko vzhledí, yamz bych nechtěl ŠtítBud. 110. Poslal je (Ježíš apoštoly), yamze jíti jemu bieše quo erat venturus EvVíd. Luk. 10, 1. yamzto když byl přišel Josef quo Mus. Gen. 46, 29; yamzto když byl vstúpil t. Ex. 19, 20. Veď lid tento, yamżto sem mluvil quo locutus sum Ol. Ex. 32, 34. — Cěstu, yamz sě béřete viam et iter, quo pergitis t. Súdc. 18, 6. Šedši k tomu miestu, yamſto jiej anděl jíti kázal Pass. 473. I přišel jest Jeremiáš na to miesto Tophet, yamzto ho poslal hospodin prorokovat Pror. Jer. 19, 14. Přiblížichu sě k hrádku, yamzz jdiechu EvOl. 266b. Do Jessen, yamżto když byl přišel Josef atd. quo Ol. Gen. 116, 29. Na vrchu (hory), yamżto když byl vstúpil Mojžieš etc. t. Ex. 19, 20. Očima je (pohřebníky) provodichu, yamz najdále viděchu Vít. 41a. — Abychom, odtud vstanúc, yamz jsme vpadli, počeli jíti ŠtítMus. 82b, za to ve ŠtítOp. 85a: Chce ť bóh, abychom odtud počeli jíti, kamž sme vpadli. Kamož ť jedno on (kůň) poteče DalC. 4, za to v DalJ. podle rkp. V: jamž ť jedno on poteče. — Chtěl bych s tobú jíti…, yamz by ty mi kázal koli Rúd. 11b, jamž-koli. — yamz Alb. 14b, yamzzto Ol. 2. Reg. 15, 20.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


2. jen masc., z jь-nъ, fem., z ja, je neutr., pronom., stsl. i- (z jь), ja, je. Je významu původně ukazovacího = ten, ta, to, is, ea, id; ve významu tom objevuje se nejčastěji v platnosti zájmena třetí osoby kromě nominativů on, ona, ono atd.; a přijímá časem — změnou formy souřadné (parataktické) v podřadnou (hypotaktickou) — význam vztažný = který, -á, -é, qui, quae, quod. Po předložkách bývá ň- za j-. Při tvarech významu vztažného, zřídka jindy, bývají enklitické přívěsky -že, -ž, -ž-to. — I. jen, , je, pronom. demonstrativum, ten, der, is. Kto stačí, by vše vypravil a vše obmyslil! Protož gen žaltářník, zře na moře, pokřikl řka: »Divné uloženie moře« atd. ŠtítBud. 34 (doklad nejistý, gen snad omylem m. jest). (Děti), kto ge vie, kak se polúčie na smysle, kto ge vie, bude-li s nimi (matka) v milosti či-li v nemilosti Štít. uč. 41a (proti tomu ŠtítMus. 12b: kto to vie), kto je vie = kdo to ví. To rozumná nauka japá (pozoruje), kak jest cél ot čeho; ale smysl ižádný geho nevie, z čeho atd. Kat. v. 1369, smysl jeho nevie = toho neví. Bóh geho poraz, ktož j’ho (mistra, mastičkáře) hanie Mast. 63, jeho, toho poraz. Kristus mlčal jest toho, jímž sě j’ znal, abychom mlčěli také geho zlého, ješto j’ pravda Štít. ř. 144a, jeho, toho zlého. Viděl-li by (ty) osla geho, jenž tebe nenávidí odientis te BiblA. Ex. 23, 5 a Ol. tamt. (Město) Jerusalem slúží gemu, jehožto ukřižovalo Pass. 307, jemu = tomu; při trhu dosti jest gemu, kto by přijal, do desk poslati VšehK. 110a. Aby otlúčili gye, již zkušeni jsú střiebrem eos, qui probati sunt ŽWittb. 67, 31, = ty. Podobni budú gym, již činie to illis, qui faciunt t. 134, 18, jim = těm. (Ježíš) činieše znamenie nad nimi, kteříž nemáháchu super his, qui infirmabantur Koř. Jan. 6, 2, nad nimi= nad těmi. Význam demonstr. drží se i při enklit. -ž(e), v jen-ž: Phares jednomu jmě bieše, druhý Elifar slovieše, genz byl ot Egypta hrabie a sen pak z Syrska markrabie AlxB. 3, 33, jenž a sen, oboje demonstr., u Gualth. 5, 30–31: Eliphas iaculo, Pharos ense…, Aegyptius hic, Syrus ille. A w nyz hodinu, jenž mluvieše Saul, stal sě jest hluk Ol. 1. Reg. 14, 19, v niž = v tu hodinu. Ze všěch ujide jediný Straba, tú radú, již gemuz bieše dala baba DalC. 20, jemuž = jemu. Nepřátely jeho zobláču hanbú, ale na nemz vzektve svatost má super ipsum autem ŽWittb. 131, 18, na ňemž = na ňem. Co jest do toho, gdaž jsú (tvoji bojovníci) měkci vniž mák zralý, w nychz máš u boj statek malý AlxV. 1093, v nichž = v nich, v těch. — II. je- gen. jeho atd. masc. neutr., ja- gen. jie fem., pronom. personaleer, sie, es, v. on, ona, ono. — III. jen, -že jenže, jenž, -ž-to jenžto, pronom. relativum, jenž, který, welcher. Krále mého, gen jest v svatém qui est ŽWittb. 67, 25, jen, jenž; pochválen hospodin, gen nedal nás v jětie qui non dedit t. 123, 6; šli anjela, yen učiní cestu před tobú mitto angelum, qui EvSeitst. Mat. 11, 10; ty jsi, gen přijíti máš Comest. 231b; všecko jednomu na chválu, gense to čta věc za malú sobě ni nám odpočine AlxH. 10, 7; ten, genze větróm káže EvSeitst. Mat. 8, 27; genſ jest Túl. 28b; anjelík, ienſ u bláti (m. blátě) sě válé Příp. sv.-jiř.; vosk, ienzto plove ŽKlem. 57, 9; — z toho, yeſe činíš Kunh. 147b, ježe, jež, sing. nom. akk. neutr.; ies sě stalo Jid. 11; na neſto budeš mieně Pil. d; stvrď to, gez si učinil v nás ŽKlem. 67, 29; — ovcě, giez zahynula quae periit ŽWittb. 118, 176, jěž, sing. nom. fem.; (krve), giez prolita jest t. 78, 10; — liudu, ienz si vykúpil quem redemisti ŽKlem. Moys. 13, jenž, jejž, sing. akk. masc.; den, ienſto jest učinil hospodin dies, quam t. 117, 24; v dól, genz učinil foveam, quam ŽWittb. 7, 16; kámen, ienzto sú potupili quem ŽKlem. 117, 22; kamének, genz byl vzal quem Pror. Isa. 6, 6; potom (král při korunování) vezme meč a jej bohu offěruje, jenž hrabie, kterýž tu státi bude, vyplatí a před ním ponese Kar. 93; buoh…, mimo nenz nice nezbylo Kat. v. 1776; kbelík, w yenzto tu miezku (mízu) sbierají Mill. 105b; zájem, geyz jest vojsko zachytilo Ol. Num. 31, 32; (déšť), geyzto hospodin ssielá t. Deut. 11, 12; já ť sem bratr váš, gieyž ste prodali t. Gen. 45,4; — (čest), yuz jemu písmo vydává ApD. 106, juž, jiuž, již (odchylkou zdlouž. jíž), sing. akk. fem.; na cěstě, yuz zvolil ŽWittb. 24, 12; dušě má, giuſto si vykúpil ŽKlem. 70, 23 tvář, giuzto jest miloval t. 46, 5; (věc), pro nyuz sě dálil Hrad. 43a; (matka), gizto buoh navrátil Pass. 290; přiezn, gijzto ste měli t. 331; mysl, gijzto sú od boha vzeli Štít. uč. 70b; — gehoze diela činíš cuius opera facis HomOp. 152a, jehože, jehož, sing. gen. (akk.) masc. neutr.; ot nehoſe naše krščenie jménem nazváno Ostr.; yehoz diel ŽGloss. 121, 3; nad syna…, iehoz si potvrdil sobě ŽKlem. 79, 18; rod, gehozto jest hospodin t. 32, 12; člověk…, w nyehozto úfajiech t. 40, 10; dělník, nanhozto požehral pán té vinnice Štít. ř. 110a, na ň’ hož; — (búřě), gies sě byli lekli ApŠ. 112, jiež, sing. gen. fem.; (žádost), giezto nejmieval Jid. 78; by Čech …na téj hořě, z nyez všicku zemi ohleda DalC. 2; — blažený muž, gemuzto hospodin nepomieni hřiecha ŽKlem. 31, 2, jemuž; jáz to dobřě vědě, yemuz býti vašiú hospodú DalC. 4; — v tom městě, w gems súd bývá Rožmb. 20, v jemž, v ňemž; dne, w nemz vykúpil jě ŽWittb. 77, 42; — z země, gieyz diechu Charvati jmě DalC. 2, jiejž, niejž atd., sing. dat. lok. fem.; tu čiešu…, o neyes (sic) syn boží mluvieše DalH. 30; zemie, gieſto Charvati jest jmě DalC. 2; hora, w niez si bydlil ŽWittb. 73, 2; cěstu, po niez bych chodil t. 142, 8; na cěstě, na nyezto choditi budeš ŽKlem. 31, 8; cěstu, na nyzto bych chodil t. 142, 8; noc, w nizto přějdú zvieřata t. 103, 20; — rúcho, gimſto sě odievajiú ŽKlem. 108, 19, jímž; — na cěstě, yuz budeš choditi qua gradieris ŽWittb. 31, 8, júž, jiúž, jíž; pomsta, gijz si nás trápil Modl. 9b; — jsva bratřencě, giezto našě matka mní, bychvě u moři utonula Pass. 290, jěž, du. nom. akk. masc.; — dvě dceři, gijzto měl Gallikan, krščeně nalezl Pass. 282, již (odchylkou zdloužejíž), du. nom. akk. fem. neutr.; — dvěma konšeloma, yuz sě komorník dokládá Rožmb. 20, júž, jiúž, jíž, du. gen. lok.; — gimazto s. Petr počě rozprávěti Pass. 290, jimaž, du. dat. instr.; mezi nimazto řebříma t. 418; — všicci, gy úfají ve ň omnes, qui ŽWittb. 33, 23, ji, již, plur. nom. masc.; gize po druhé narodili smy sě HomOp. 152a; gizto ve ň úfajiú qui sperant ŽKlem. 33, 23, — sľuby mé, giez rozloži(la) rty má ŽWittb. 65, 14, jěž, plur. akk. (nom.) masc.; — vlasti, giez tebe neznaly ŽWittb. 78, 6, jěž, plur. nom. akk. fem.; vlasti giez si učinil t. 85, 9; — královstvie, giez jména tvého nevzývaly ŽWittb. 78, 6, jěž, plur. nom. akk. neutr.; giez mi jsú pověděna t. 121, 1 ; — w gychto ſwyeſlech in quorum domatibus Pror. Jer. 17, 13, jich, jichž, plur. gen. lok.; v roviech, gichze nenie pamět ŽWittb. 87, 6; letóm, w nichzto viděli sme zlosti ŽKlem. 89, 15; — gymſe královstvo jest upraveno Túl. 91a, jimže, jimž, plur. dat.; oni…, gymze sem přisahal ŽWittb. 94b, 11; kóň a mezh, gimzto nenie rozum ŽKlem. 31, 9; — gijmyzz (slovy) Štít. ř. 7b, jimiž (odchyl. zdlouž. jímiž). — Bývá někdy přívlastkem, jako který: událo sě mu (s. Arnulfu) do města Trířě jeti, gyezzto město v svém poručství mějieše Pass. 330, ježto město = nč. kteréžto město atp.; gijzto věc uslyšav t. 464; w nemzto vládaní… všě své věci pořádně pósobieše (s. Arnulfus) t. 329; w nyezto bolesti (kněžna) dietě porodivši umřěla t. 338; diábel žalováše (na člověka) a řka: Já ť sem jěšitenstvie, gymzto s’ ty hřiechem rozličně hřěšil Pass. 397; mezi nimazto řebříma t. 418; gymzto hodóm t. 477; w nychto knihách Mat. 2. — Gims (Jachim) smutnějie chodil, tyem bóh skot j’ho viece plodil LMar. 8, jímž-tiem, čím-tím. — Proto zákon, nám jemu rovně otplatiti gymz tiemz, jako on trpěl mile, takež my Alb. 4b, jímž tiemž, jímž týmž, = stejným, stejně, podobně; mali dicunt: gymz tymz, id est, si alter mihi bonum facit, ego illi similiter HusKázD. 92a; třetie pokánie jest, aby (člověk) sě kál gymz tymz Modl. 71a (podle výkladu tam dále následujícího, kdo na př. hřešil pýchou, má se káti pokorou atp.); co jest to, káti sě gymz tymz tamt. — Některé tvary ustrnuly jako absolutiva a někdy staly se i spojkami; v. jenž, jež a ješto.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kako, kak, s enklit. přívěsky -že kako-že, kak-že, , kako-ž, kak-ž, -ti, kako-ti, kak-ti, kako-ť, kak-ť, -to kako-to, kak-to, -koli(věk) kako-koli, kak-koli, kako-kolivěk, kak-kolivěk, také kaž m. kakž, adv., conj., quomodo, quam, wie stsl. kako quomodo. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. ke kaký qualis, v. t. — Je z kmene interrog. ko-, proti relativnímu jako z km. je- a demonstr. tako z km. to- atd. — Významu jest tázacího jak? kterak? wie? quo- modo? quam (diu etc.)? a uvozuje tázací větu přímou i nepřímou. — Kak sě jmáš, mój milý pane? Hrad. 129b, kako = jak, kterak? Kako řiekáte duši méj: »Přěstěž sě v horu…«? quomodo dicitis ŽWittb. 10, 2, kak diete ŽKlem. tamt. Kako-ty honieše jeden tisíc? quomodo persequatur unus mille? ŽWittb. Deut. 30. I řekli sú: kako vie bóh…?« quomodo scit Deus. Když chceš s Němci přěbývati, kak sě živ smieš česk(ým) králem nazývati? DalC. 66. Ach světe, kak si obludný, kak jest tvój přiebytek trudný! AlxV. 1937, kako = jak, kterak! Ach člověče, kak si křivý, kak jsi svéj hospodě lživý! t. 117. Řka (Pilat): »kak by mi pomohlo…!« PilC. 7. Hospodine…, kako divné jest jmě tvé! quam admirabile ŽWittb. 8, 2, ŽPod. tamt., kako nadivné! ŽKlem. tamt. Toti kako jest dobro a kak veselo, bydliti bratří v hromadě! ecce quam bonum et quam iucundum ŽWittb. 132, 1, kako jest dobro ŽGloss. tamt. Kak veliké množstvie rozkoši tvé, hospodine! quam magna multitudo ŽKlem. 30, 20. Kako velebná sú diela tvá, hospodine! quam magnificata t. 103, 24. Kako sem miloval zákon tvój! quomodo dilexi t. 118, 97. Mistři o tom dobřě vědie, kak sě všichni časi řiedie AlxV. 2377. Vizže každý, kak jest vrátka seho světa čest hi chvála! Jid. 6. Ach, kak sem měl nemúdrú radu! DalC. 21 Když kněz (Přěmysl) uzřě zlato, kakot on tbáše na to! t. 76. Kak jest Morava svých kniežat zbylá t. 73 (nápis). Zvěstujiu vám…, kak mnoho učinil duši mé! quanta ŽKlem. 65, 16. Tuto, znamenajmy…, kak máme… každý nás jíti Štít. uč. 98. Znamenaj…‚ kak jest mocný buoh…, kak královný Kat. v. 2940 sl. (Já) lépe rozumějí, kak sě ti daři vypravuji AlxV. 994. Slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti NRada 1678 (Boleslav) mysléše, kak by mohl zemiu obdržeti DalC. 30. Božěj a Mutyně… jěsta sě o tom mysliti, kak by mohla kniežěcí plod zatratiti t. 54. Povědě ť, kako jest ta země (Morava) k Čechám přišla DalC. 24. Slyš, kakoty jě (bratry Radislava a Václava) bóh dvorně sklidí t. 28. Patři, kakot divně stojie (ryby) t. 21. I jěchu sě raditi, kak by sě mohli obrániti t. 14. (Neklaň) počě sě raditi, kak by mohl Lučan bez bojě zbýti t. 18. (Durink) o svém pánu lest kladieše, kak by mohl jej zabiti t. 21. Kak sta (ss. Petr a Pavel) na smrt vedena kak-li sta od sebe odpuščenie brala, o tom s. Dionysius s. Timotheovi list napsav poslal Pass. 302. — Někdy bývá významu vztažného a táhne se ku příslušnému demonstrativu: kako -tako (ve spojení korrelativním, v příkladech řídkých). Kto kak umie, ten tak pěje AlxV. 53. Kakoty sě smiluje otec nad syny, slitoval sě jest hospodin nad bojúcími sebe quomodo ŽWittb. 102, 13, kako-(tako, třeba domysliti). — Bývá ve větách koncessivních, u významu ač, ačkoli, obschon, quamquam, quamvis; tu pak mívá při sobě enklit. koli, a proti sobě adv. všako = přece, doch, dennoch, tamen, vlastně omnimodo. Král… musi sě vrátiti opět, kak bě přič přěd sě pomienil AlxV. 2219, kako atd. = jakkoli, ačkoli, ač. (Alexander) kak nerad…, musi ven děti na pole AlxB. 7, 30. Kněz Václav… kakoty bieše tich, všěm na vojnu vstáti káza DalC. 28. Kakz jich bě velmi mnoho, ze sta jeden sě nevrátil AlxV. 541. Když kněz (Přěmysl, u vyhnanství a v chudobě) to uzřě zlato, kakz chud ovšem bieše a jiesti nic nejmějieše, usmiev sě… i vrže v Dunaj zlato DalC 76. Tuto znamenajme, kakz sem byl i neslíbil toho na počátce (knih), kak máme atd. Štít. uč. 98a. — Jim Libušě odpovědě řkúc: »To vám beze lsti povědě kak koly ste mě uhanili, když ste mě tak potupili« DalC. 4, kako koli(věk) atp. = jakkoli, ačkoliv. (Mistr) rány kakoſ koly veliké zacělí Mast. 62. (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakz koly děťátko bieše AlxV. 308. Tehda vstav s. Pavel kakozkoly oči odevřěv nic nevidieše Pass. 126. Kakżkoli to vždy znám, nemohu řéci… ŠtítBud. 48. Otpustíš lidu svému kazzkoli hřiešnému quamvis peccatori Ol. 2. Par. 6, 39. (Opat umíraje) kakz koliwiek mdle dýcháše, proti diáblu bojováše Hrad. 21a. Matka (Marie) šijíc domovité potřeby kakzkoliwiek chudě dobýváše Krist. 32a. — (Darius) kak bě juž ztratil nemálo, wſſaks ottuši sirdcu svému AlxH. 7, 28, kako, kako koli(věk) všako atp. Kak jest smirt velmi nesnadna, wſſak (raději) v ňu upadnu, než-li… AlxBM. 3, 43 sl. Kak mám sirdce radné, wſak mám tři věci nesnadné AlxV. 7 sl. Kak mu (Alexandrovi) jdieše vše po sboží, awſak sě v tom neostřěže AlxV. 2103 sl. Kakoz jsem věděla, že jeho smrtí všemu světu vykúpenu býti, wſſak jsem se nemohla ukojiti Vít. 48b. (Žena) kaks jest jměla sbožie velé, wſſaks jí bě ne do veselé Jid. 152 sl. Kaks pak jest (ovoce) v tu dobu lacno, wſſaks jest pro novinu vzácno t. 67 sl. Kaks mnoho věž bě ve zdi, wſſak sě jemu (Alexandrovi) nic to nezdí AlxH. 8, 15 sl. Kakz jich dobýval vítězsky, však proto… množstvo liudí život skona AlxM. 4, 10 sl. Kakz (Alexander) byl ustal, wzakz nepřěsta… AlxV. 1144 sl. Kakzt sě (smrt) v dobrém nedá znáti, wſſakt jest zlých hořké skončenie Vít. 76a. (Sibylla) kakz u vidění to viděla, ne očivistě, wſak jest inhed vydělá, ež atd. Kat. v. 1813 sl. Kacoſcoli i prokniemu málo dáno jest, uuſaco cěle jesť dáno Kunh. 148b. A kakez kolywyek jest i malé skrúšenie, wſak viece dobrého činí v člověče, než najvěčšie almužny dánie Alb. 45b. (Václav III.) kaks koli byl wſſiem povolil, wſſaks nevinné svú krev prolil Jid. 21 sl. Kakzkoli známí matku těšiechu, wſſak sě ona nic neobrátila Krist. 30a. Kaz jich koly mnoho bylo, wſak k sěči jich málo zbylo AlxV. 1735 sl. Kakz koliwiek své dobroty jistost na sobě člověk zná, wſſak proto… nikda bezpečen nenie Pass. 331. Kakz jest kolwyek tvá vina, wſakt chci všecko odpustiti Kat. v. 3183 sl. — Bez přízvuku, u významu neurčitém = nějak, irgendwie, aliquo modo. (Na lovu) gdež kto kak chtěl vóľu majě PilB. 15. Ta dva prorádcě… sě velmi básta, ač by j’ho (Daria) kak mětně jala, by sama v tom neostala AlxBM. 1, 9. Jest-li nám tebe kak zbýti t. 3, 25. Kteříž (rytíři…) kak nedospěli nebo k vojně neuměli, těm poruči (Alexander) města, hrady… AlxV. 520. Mohla-li bych kak věděti toho muže, o ňemž (s’) mi pravil Kat. v. 556. — kakzkuoli Pass 606.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kamo, kam, -že kamo-že, kam-že, kamo-ž, kam-ž, -to kamo-to, kam-to; -koli(livěk) kamo-koli, kam-koli, kamo-kolivěk, kam-kolivěk, conj., kam, quo, wohin; stsl. kanio quo. — Je významu vlastně interrogativního, z kmene ko-, kъto, proti relat. jamo, jam z km. je-, jenž a proti demonstr. tamo, tam z km. to-, tъ, ten. Časem relat. jamo, jam zaniká a kamo, kam vstupuje na jeho místo, béře na sebe význam relativní. — U významu tázacím a odtud vztažném. Kam pójdu ot duchu tvého? a kam ot obličějě tvého zaběhnu? quo ibo, quo fugiam ŽKlem, 138, 7. Mistři řečechu: »Panno milá…, když jest (Ježíš) z mrtvých vstal…, kamoz sě on jest potom děl?« Kat. v. 1981. Kam myslíš nevěrná sluho! Jid. 133. Kam tvá, králi! moc pospiechá…, kam ta(k) nevělilasně běžíš, kamo takú sbroji stěžíš? AlxV. 1366 sl. Byl mnohý nevěda, kam chtěl král, kam-li byl jěda AlxBM. 2, 21. Ani viemy, kamo jíti DalC. 34. — Ktož kam vie, ten tam pomieni AlxV. 1791, kamo-tamo (korrelat.); kamož ten (člověk, nesa vodu) sende, tamez pójdeta Drk. 154b; tito kamž sě vrhú, tudy tesknosti nezbudú. Kruml. 246a, kamo-tudy (korrelat.). — U významu neurčitém: by bylo kam lzě utéci, každý by rád pryč vyplanul AlxM. 2, 1, kam = nikam; (Peršané svou čeleď) pojímali s sobú, kdyžto na vojnu kam jěli AlxH. 4, 10; kdež kto kam přiběhne, tu nepřietele dostihne AlxV. 491; (muž) inhed se kamoſi poděl subito non comparuit Lit. 3. Reg. 20, 40 (překlad volný), kamo-si = nikam; ihned kamos se poděl Kladr. tamt.; kam se poděl (Livrinek), živ nevědě, kamos přede mnú upade Baw. 186a; — kamoſkoliwyek sě obrácu quocunque Túl. 30b, kamožkoli; kam sě kto obráti koly, byly zbitcóv hory, doli AlxV. 1745; kamžkoli půjdeš quocunque perrexeris Br. Gen. 28, 15.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kde, -že kdeže, kdež, -ž-to kdež-to, adv., conj., wo, ubi; stsl. kъde ubi, ze kmene zájm. koa příp. -de. Za etymologické kd- bývá spodobou gd- a odsutím d-; přikloněním ke kto psáno někdy kt- místo kd-; a fonetickým zdloužením bývá někdy kdé. Význam původní je místní a klidový; z místního bývá přenesením časový a jiný, kde bývá za kdy atd., — a klidový bývá změněn v pohybový, kde bývá za kam. — Dále je význam původně tázací, a z toho pak vztažný a neurčitý. — I. U významu tázacím. Kdyžto řkú navšaký den: kde jest bóh tvój? ubi est? ŽKlem. 41, 4. I řekl: kdez juž sú? ubinam sunt? t. Deut. 26, kde juž jsú? ŽWittb. tamt. Kdee jste položili jej? EvZimn. 34 — Vecě liška: kde jdeš, čbáne? Hrad. 130a, kde? za kam? Kde to jdeš, Dorotho? KázLeg. 53b. — A kde ť porodí (stará žena), poněvadž všecka mrtva jsúci nemóž počieti? ChelčPař. 173b, kde? za kterak? — II. U významu vztažném. Nolite thesaurizare in terra…, cdeze zloději ne… ukrádajú HomOp. 177a. Jež sě stalo v Čechách nenie, gdes přívuzných králóv nenie Jid. 12. (Jidáš) pošél v tuže zemiu, gdes Herodes byl čcti zbaven t. 35; gdes nás kto… domem svD. 9; gdes kto kak chtěl vóliu majě PilB.; gdes (u Mohuče) potok hi řěka plove PilA. 10; gdeſto zlí duchové bydlé ApŠ. 67. Gdes sě bylo boju sníti, kotvy byly… metány AlxB. 1, 31. Si, jmajiúce rychlé koně, svobodně, kdez chtie, přihonie AlxŠ. 1, 9. (Tři cěsty), kdez sě člun u vodách plazí a kdez had po skalách lazí, kdez orel vstúpí v oblaky… AlxV. 12 sl. Ande jí (zajaté paní) pojíti velé, kdezto jiej viděti vraha t. 1888 Kdezto sú mne pokúšěli otci vaši ubi tentaverunt ŽKlem. 94, 9; kdezto nebieše bázen ubi non erat t. 13, 5. U Vltavy pod Petřínem, kdež (tesař) činí práh (s) svým synem DalC. 7. Tiemto mužóm poleku, kdežto mociú nedoteku t. 9. — Nejednu smirtelnú ránu sobě tu dachu, gdes sě najpirvé potkachu AlxB. 3, 16, tu, tam, tady — kde (korrelat.); tu, kdes bylo býti hrozno AlxH. 5, 28; najvěčšie šlechta tu je, kdez smysl nravy okrašlije AlxV. 243; kdež »bojišťe« slove pod Vyšehradem, tu stojiechu DalC. 10; Vršovici sě neslúpi, kdez móžeš, tu jě tupi t. 36; tu, kdezto já vám ukážiu t. 7; (Joachym) hna sě preč…, tam, gdes ho měsiecóv pěti nikte nemohl byl vzvěděti LMar. 6; mé srdce tam spěje, kdez mi sě čest sděje AlxV. 855; uda sě j’mu (Alexandrovi) jěti tady, kdeſto sú trojské ohrady t. 712. — A proto kdez já přídu, to miesto já naplním Kruml. 383a, kde za kam; šel, kde ho vuole jeho nesla RešSir. 293b. — Dieše k času tomu, kdez bě péče ne o domu, jedno životě jediném AlxV. 2451, kde za kdy; kdez ste šli z Egypta cum egrederemini Ol. Deut. 24, 9; léta páně 1525, kdež okolo sta tisíc sedláků zbito bylo RešSir. 58a; jiná zpráva jest, kdeż kto zpravuje vším, což má VšehK. 115b; to se trojím obyčejem přiházie: kdeż dědice poručníci v dědictvie pustiti nechtie, kdeż vdovy…, kdeż nápadníka v dědictvie jeho pustiti nechtie t. 256a; jest jemu učinil škodu, kdež jemu dobytek ze dvora zajal VšehJ. 49. Z toho vyvinulo se odporovací kdežto = da doch, wogegen: o úkladech a lstech za časuov jich (starých Čechův) málo nebo nic nebylo slýcháno, kdeż-to nynie za najvyšší múdrost se drží… VšehK. 89b; protož slovú (zákonové) lidští, neb sú lidsky pod řeholy uvedeni, kdezto v sňemiech musili sú mnoho rad mieti, kterak by celý svět obkročili věrú písma svatého ChelčPař. 133a. — III. U významu neurčitém = někde, (irgend)wο, alicubi: gdež nás kto gde domem… svD. 9; każdá tvář…, juž země neb moře plodí, což-li gde v povětřie vzchodí LMar. 55; což bylo gde prázných kútóv AlxB. 4, 18; což sě j’mu jest čsti gde stalo t. 6, 7; nezdá mi sě, by vlastná mátě… kde takú věc obdiržala AlxM. 3, 18; ač sě kde u mých sloviech potknu AlxV. 27; — ač s’ ty jej (umrlého Ježíše) vzal a kdes složil Hrad. 42a, kde s enklit. -si, -s; — kdekoly (sem) sě stavila, tu sem v hřiešě vždy bydlila Vít. 2a, kde s enklit. -koli, wo immer, ubicunque; proto sě Němcóm české báby smějiechu, neb kdez koly jě uzřiechu, Hynkem Dubským jě strašiechu DalC. 93. — kde ubi Prešp. 258; kdez ubi MamA. 21b; kte ubi Otc. 10a, ktezto t. 244a; ktez by mohli GestaKl. 72; dez Pass. 528; kdeez EvZimn. 15.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kdy, -že kdyže, když, -ž-to když-to, -ž-ť, když-ť, adv., conj., wann, als, da, wenn, quando, dum, cum. Býv. *kъdy, ze kmene zájmenného ko- a přípony -dy. Za etymologické. kd- bývá spodobou gd-, a odsutím d-, a podle kto, který také kt-. — I. U významu tázacím časovém kdy? wann? Kdy utěšíš měř quando consolaberis? ŽWittb. 118, 82. Kdiz učiníš… súd? quando facies iudicium? t. 118, 82. — II. U významu vztažném, časovém a podmiňovacím když, wann, wenn, cum, si. Rači s námi tehdy býti, cdis jest duši těla zbýti Kunh. 151a. — Cdis tak divně k nám přichodíš, s sobú anjely přivodíš t. 148a; kdyz tak divně k nám přichodíš, s sobú anděly přivodíš, k velikéj nám to cti hodíš Modl. 134a (místa stejná). A gdis dvadcěti let minu, (Jachym) pojal sobě ženě pannu LMar. 15. Tdy, gdyſto jsem byl porozen ApD. c. Gdys (Jidáš) visal v osidle ApŠ. 48. Ale gdys sě zdravie ruší, tepirv tu bude poznáno nač atd. Jid. 122. Kdiſto sědete postquam sederitis ŽWittb. 126, 2. Kdiz bude súzen cum iudicatur ŽGloss. 108, 7. Kdiz nenie kto vykúpě cum non est qui ŽWittb. 7, 3, kdis nenie, kto by vykúpil ŽKlem. tamt. Kdiz vzvolajiu k ňemu cum clamavero ŽKlem. 4, 4. Kdis pýchá nemilostivý dum superbit t. 9, 2 (23). Kdiſto prošiu cum deprecor t. 63, 2. V ten den, Alexander kdyze na vojnu sě s mocí zdviže, všě sě řěcká země vzhrozi AlxV. 404. Kdyz dobudeš, tehdy dávaj t. 280. Sotně mohú (Řekové) dočekati, kdy by bylo léci spáti t. 592. (Alexander) spade v nepřátely brže, než kdy kámen vrhú z praka t. 1524. Ráno, gdyſt (Darius) vstane…, pojďvě přěde ň AlxBM. 1, 14. Gdys juž mní kto, by byl zíščě, všakž ho strach bude odtiščě t. 5, 26. Kdyzto v mraky vstúpí hrom mútě oblaky AlxŠ. 4, 5. Kdyz třetí den vsta z mrtvých, tehdy zby všěch žalostí svých Hrad. 72b. Stromi kdyz z sebe ovoce púščejí, tehdy juž viete, že bliz jest léto Krist. 84a. To jedno samému bohu příslušte… otpustiti hřiechy, komuž chce a kdyz chce Alb. 41b. A ktiz běchu již… jeli, ten šlechtic… těžce sě roznemuož Mill. 7a; také rozkázal jim král, aby toho oleje… jemu přinesli, ktiz sě vrátí tamt. — Hi jest to tak z obyčějě…, gdy̆s sě komu lov pochyčí a čas sě k tomu požičí, dotad lovec rád sě trudí, až atd. PilB. 21, gdyž, když, jestliže, wenn, si. O nichž (skutcích) by nikte nevěděl, gdys by jich kto nepověděl AlxB. 8, 35; srov. kdybych, kdyby. — III. U významu neurčitém: nohy choďte a běhajte, ani kdy upočívajte Hrad. 37b, kdy, je(mals); udá-li sě jim kdy, že by měli daleko jeti si quando opus fuerit Mill. 44a; — ač kto stojí… kdyzkoly, viz, by nepadl Štít. ř. 121b, kdy-koli(věk), wann immer, quandocunque; kdizkoli duch zlý nadlapieše Saula, David vzhudieše quandocunque Ol. 1. Reg. 16, 23; kdyzzkoliwiek tu milost obmyslím Kruml. 272b; — neb když tehdy zvědie to lidé ŠtítOp. 411, když tehdy, někdy, einmal, manchmal; kdyz tehdyz pomstí ť buoh té nespravedlnosti Šach. 297b; tak se já naději, že by se tobě kdyztehdyż (Kristus) zjevil OpMus. 13b; vždycky sem to přemyšloval, že když tehdyž tobě toho líto bude Ezop. 24a; — neb vždy ť přijde kdys tehdys na to, že se každému neřád jeho ohořčí Šach. 291b, kdys tehdys, někdy. — kdy quando Prešp. 160. kdi cum t. 1745, kdize cum t. 253. kdyz postquam MamA. 33a. Dezto… přikládáš Pass. 582, m. kdyžto.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kehdy, -že kehdyže, kehdyž, -ž-to kehdyž-to, adv., conj., když, als, wenn; stsl. kъgda quando. Býv. kъgъdy, ze kmene zájmenného ko- a příp. -gъdy, která souvisí s godъ tempus, hora. — Kehdyz jej (Marie Ježíše) uzřěla, přěvelikú radost jměla Hrad. 73b. Kehdyz sě to dielo (stavba kláštera) skona, (kněz Oldřich) s. Prokopa opatem vzvoli t. 8a. Horník, kehdyzto peněz drahně jmá, nechce ť nikdy utrpěti t. 134a. Kehdyz bude z boku klánie, rád by (nemocný) trpěl své pokánie t. 138a. Toho času, kehdiſto lid s kříži chodil t. 9a. Kehdyze sbor veliký …blížiechu sě EvSeitst. Mat. 13, 3 (ve Vulg. jinak). — Naděju sě, ež by sě tu (Ježíš) kehdiz tehdiz zjěvil Pass. 360, kehdyž tehdyž, = někdy.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


, -že část. zdůrazňuje slovo, ke kterému se připojuje: neslušie to na rozumného; takáž řěč; přestaňž hněv; všakže každý; vyjadřuje navazování: tyž pí a ty pij, ty pak pij (v. též že, ž spoj.)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


že, ž, ježe, jež spoj. že: vědúce, ž posvěcují ženy jich bohóm cizím že jejich ženy obětují cizím bohům; protože, poněvadž; by, kdyby; že by aby; a že a to: ten nic neví, a že proto, že …; zesiluje spojku ale: ale že děl svatý Pavel (v. též spoj., , -že část.)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


jak(o), jak, jako, ž(e), ž, že adv. = jak; jenž; — asi; — téměř, takřka; že, takže, aby; jakmile; od té doby, co; jaksi, jakoby; takže; poněvadž; ač, ačkoli; — bývá za nč. zájm. který
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).