ež v. že
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
ež, conj. =
že, dass; v. že.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ež, interj., ecce: Synu, co si nám učinil? ez, otec tvój a já želejíce hledáchom tebe ecce EvVíd. Luk. 2, 48. V onom časi…, ez, anděl buoží zjevil se ecce t. Mat. 2, 19. V onom časi mluvieše Ježíš k sboróm, …ez! matka jeho a bratřiě stáchu ecce mater eius et fratres… t. Mat. 12, 46. Ez proto budeš prokletý nunc igitur Mus. Gen. 4, 11, překlad volný. aneta kačice, kačer ez anetarius ecce Prešp. 193.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ež interj. hle, ejhle
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ež, ežť spoj. že, protože, poněvadž
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ež conj. = že, poněvadž
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
ež interj. = hle
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.