ľud, -a, -u, masc., lid, Volk; plur. ľudé, -ie ľudie, -í = lidé, Leute, homines, a v překladě za lat. plur. populi odchylkou také ľudové, -óv. — lud pokorný populum ŽWittb. 17, 28; bude súditi lud populos t. 9, 9; lud pak domóv jide AlxB. 5, 40; lud BohFl. 682; znamenajte, kaký to byl lyud DalC. 18; vešken lyud Pass. 391; již požierajiú liud mój plebem ŽKlem. 52, 5; lid populus Prešp. 1974. Slyši, lude mój populus ŽWittb. 49, 7. — Zapoměň ludu tvého populum ŽWittb. 44, 11; toho pohanského luda Kat. v. 2893; aby nenáviděli liudu jeho populum ŽKlem. 104, 25, sbor liuda populi t. 7, 8, ot liuda de gente t. 42, 1, liuda tvého plebis tuæ t. 84, 3; z lida z israhelského de populo Lit. 1. Mach. 1, 65. — Chvalte vlasti luda jeho populum ŽWittb. Deut. 43; učiním tě w lida velikého in gentem magnam Ol. Gen. 12, 2. — K ludu jinému ad populum ŽWittb. 104, 13; ludu mému DalH. 41; (sv. Pavel) voláše k lijdu Štít. ř. 1b; přikažte lidu populo MamA 16a. — Při ludu přěmnohém Kat. v. 2221 ; w liudu svém in populo suo ŽKlem. 149, 4; w liudu těžkém in populo gravi t. 34, 18; w lydu v těžkém ŽWittb. tamt.; na lydye mnohém Pror. 12b. — Nad ludem super populum ŽWittb. 3, 9, nad liudem ŽKlem. tamt. — Budú lude podobni andělóm homines HomOp. 154a, lude myslili sú populi ŽWittb. 2, 1, ež sě lude rozbrojili běchu Kat. v. 947; ež sě lyude brojie Mast. 225; někteří lidee Pass. 526, všickni lidee Pror. 2a, kak ť váznú lydee v osídla Štít. ř. 119a, v kteréž (dluhy) se lidee přiznávají Pr. pr. 250; — ti ludie neumierajú AlxH. 2, 19, ludie populi ŽWittb. 44, 6, ludie homines t. 9, 21; vědie všeho světa liudyĕ Jid. 28; lyudye silní DalC 7; když sě lidyee na jeho dóm otdali turbæ Ol. 2. Mach. 14, 41; — všickni lidowe populi ŽKap. 96, 6, t. 148, 11, hněvajte sě lidowe populi t. 98, 1. — Poddal ludy nám populos ŽWittb. 46, 4, Ludy a skot spaseš populos t. 35, 7; jě sě na ludhi volati DalH. 30; uzřěv tak šlechetné lyudy AlxV. 1914; mnohé liudy ApŠ. 332; v hněvě liudi vyvržeš populos ŽKlem. 55, 8; lyudy všěcky DalC. 19. — Což bě… ludy úřědních AlxB. 5, 12, z chudých ludy AlxBM. 3, 13; s mnohem ludy̆ Jid. 28; z ludy ex hominibus ŽWittb. Deut. 26; z úst těch ludy Kat. v. 1177; mnoho liudy ApŠ. 332; ot liudi zlostivých ab hominibus ŽKlem. 139, 5; nevzbojím sě tisúcóv lydy populi ŽWittb. 3, 7; od lidij EvZimn. 21; zbytek lydyy Pror. 89b; duchovných lydij Štít. ř. 169a; — (Gallikan) zlé duchy z lidyu vyhánieše Pass. 282 (-iú místo -í, zvratnou analogií v době přehlásky u-i), všěch svatých život lidyu t. 277, od zlých lidyu t. 302, t. 315; — ač bych měl dosti dobrých lidye Půh. 1, 173 (-ie m. -í, zvratnou analogií v době úžení ie-í) dosti dobrých lidye t. 1, 174 a 177; — kniežě lidow populorum ŽKap. 104, 20. — Avis, quæ vulgo merula vocatur ludem Greg.; ludem muřínským populis ŽWittb. 73, 14; nevěrné mysli ludem AlxBM. 6, 29; kterú těmto ludem vinu dáváš Kat. v. 3059; jižto sě liudem liúbie hominibus ŽKlem. 52, 6; jsa svým liudeem poslaten Jid. 18, k svým liudeem PilC 6. — w ludech in populis ŽWittb. 43, 15, t. Isa. 4; w liudech in populis ŽKlem. 149, 7; po liudech svD. 31; co na lydech dobudeš AlxV. 1871. — Přěd ludmy tvými in conspectu populi tui ŽWittb. 67, 8; těmi ludmi AlxBM. 6, 41; mezi liudmy inter gentes ŽKlem. 104, 1. — Lid válečný, k válce povinný, Kriegsvolk, Dienstleute: juž bě lyud i koni stali AlxV. 1831; (Alexander) jměl liud těžký AlxM. 4, 11; zatiem lehčejší lyd příde AlxV. 1279; (Darius) ješčež viece kromě toho luda seho neb onoho… mějieše luda pěšieho AlxH. 3, 39 sl.; (Darius) chtě zvěděti, lyda co je, spudi všě v jednu ohradu…, čite z jitra až do noci AlxV. 1107; Alexander když to vzvědě, že ti lyude k brani řiedie, bě tiem radosten t. 2013; biechu liudye jako zmirli AlxŠ. 5, 14; všudy ludy (sic) hlúpí ležie ssěčeni AlxB. 4, 22; (Alexander) vzmluvi a řka: ludye moji! zdali atd. AlxB. 8, 14; (Alexander) chtě k ludem býti bez viny t. 8, 11; — budú ny (knížata Vršovice) za lydy mieti DalC. 35, v překl. stněm.: für dinstleut; (císař Zikmund) přepraviv něco ludu (sic, m. lidu) přes Vltavu pod Bubny VelKal. 200.

ľudie, plur. k sing. ľud, v. t.