Vyhledávání [ľud]

ľud, -a/-u, pl. ľudie, ľudé, též ľudové m.

1. též pl., též „veš(ken) ľud“, množstvie ľuda“, „všichni ľudie“ ap. lid, lidé, zvl. (početná) skupina lidí vyznačující se společným rysem

jen pl. dobří ľudie šlechta, šlechtici

též pl. ľud rytieřský rytířstvo, rytíři

jen pl. vysocí ľudie vyšší šlechta

jen pl. nižší ľudie nižší šlechta

jen pl. úřědní ľudie úředníci, úřednictvo

jaký (dělný, robotný) tělesně pracující lid(é)

též pl. ľud učený učenci

jen pl. „ľudové“, též ľudie neumělí ap. laici, lidé nevzdělaní, ne(vy)studovaní

též pl. relig. ľud duchovní, ľud duchovný v. duchovní 10

relig. ľud dvój, ľud obój dvojí lid, tj. duchovenstvo i laici

jen pl. relig. svatí ľudie světci

jen pl. světščí ľudie lidé nepříslušející k duchovenstvu, nekněží; též relig.

jen pl. staří ľudie, starobylí ľudie, starodávní ľudie, starožitní ľudie pamětníci starých časů, lidé žijící dlouho na jednom místě, a tudíž schopní na základě svých vzpomínek dosvědčit minulý stav

2. jaký (veliký) dav, houf, zástup lidí, shromážděný lid

3. též pl. čeho, kde (na světě) lidstvo, člověčenstvo

4. též pl. čí, jaký (zemský), čeho (jazyka, kraje) národ, lid mající společný původ, jazyk, obývané území ap., zvl. „ľud izrahelský“; „ľud židovský“ ap. lid izraelský, lid Izraele, Izraelité; lid židovský, Židé ap.

5. též pl. bibl. čí kmen, pokolení

6. též pl. čeho (zvl. města) obyvatelé, obyvatelstvo; též „ľud sodomský“, „ľudé brúmovščí“ ap. obyvatelé města Sodomy, Broumovští, obyvatelé Broumova ap.

7. též pl. relig. čí (boží), ojed. jaký (svatý) boží lid, vyvolení boží, lidé věřící v jednoho boha a žijící podle jeho přikázání

8. též pl. čí (panovníka, soudce, kněze) (něčí) lid, podřízení, všichni lidé (osobně svobodní i nesvobodní) spadající pod nadvládu, rozhodovací pravomoc, péči, ochranu ap. jedné nadřazené osoby

9. též pl. čí, jaký (bojovný, branný) vojenský lid, vojsko, vojáci; ľud pěší pěšáci; ľud jiezdný jízda, jezdectvo; ľud lehčejší lehkooděnci; ľud těžký těžkooděnci

vojenský útvar

10. relig. jaký (pohanský) pohané, pohanstvo, lidé nepatřící do křesťanského ani židovského náboženského společenství, zvl. nekřesťané

11. zř. pl. jaký (křesťanský) křesťanstvo, křesťané, lidé věřící v jednoho boha a jeho syna Ježíše Krista

12. relig. jaký (obecný, sprostný ap.) věřící laikové, lidé věřící v Boha a nemající kněžské vzdělání a svěcení

13. zř. pl. bibl. pospolitost, shromáždění, „obec“ 2, sbor, společenství lidí stejného náboženského vyznání, zvl. užší skupina v rámci církve

14. zř. pl. jaký (chudý, obecný, sprostný ap.) obecný lid, obyčejní lidé, nižší společenské vrstvy

15. zvl. pl. čí, jaký („chudý“ 6) poddaní, poddaný lid, mocensko-právně podřízení lidé

V případě plurálových dokladů, v nichž je užito tvarů ľudie, ľudé, popř. ľudové, mnohdy nelze jednoznačně určit, zda se jedná o více jednotlivých osob (tj. o lexém člověk), nebo o pojmenování kolektivně chápané, neindividualizované skupiny osob (tj. o lexikální jednotku ľud). Týká se zejména významů ‚vojenský lid, vojsko‘, ‚poddaní, poddanstvo‘ a některých podvýznamů bodu 1

Zř. dolož. též jako vl. jm. osobní

Sr. člověk, národ, obec, obecný I/6, pranárod, poddaný m., pohan, věřúcí; k 9: sr. branný¹, bojový

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).

ľud, -a, -u, , lid, Volk; ľudé, -ie ľudie, -í = lidé, Leute, homines, a v překladě za populi odchylkou také ľudové, -óv. — lud pokorný populum 17, 28; bude súditi lud populos 9, 9; lud pak domóv jide 5, 40; lud 682; znamenajte, kaký to byl lyud 18; vešken lyud 391; již požierajiú liud mój plebem 52, 5; lid populus 1974. Slyši, lude mój populus 49, 7. — Zapoměň ludu tvého populum 44, 11; toho pohanského luda v. 2893; aby nenáviděli liudu jeho populum 104, 25, sbor liuda populi 7, 8, ot liuda de gente 42, 1, liuda tvého plebis tuæ 84, 3; z lida z israhelského de populo 1. Mach. 1, 65. — Chvalte vlasti luda jeho populum Deut. 43; učiním tě w lida velikého in gentem magnam Gen. 12, 2. — K ludu jinému ad populum 104, 13; ludu mému 41; (Pavel) voláše k lijdu 1b; přikažte lidu populo MamA 16a. — Při ludu přěmnohém v. 2221 ; w liudu svém in populo suo 149, 4; w liudu těžkém in populo gravi 34, 18; w lydu v těžkém tamt.; na lydye mnohém 12b. — Nad ludem super populum 3, 9, nad liudem — Budú lude podobni andělóm homines 154a, lude myslili sú populi 2, 1, ež sě lude rozbrojili běchu v. 947; ež sě lyude brojie 225; někteří lidee 526, všickni lidee 2a, kak ť váznú lydee v osídla 119a, v kteréž (dluhy) se lidee přiznávají 250; — ti ludie neumierajú 2, 19, ludie populi 44, 6, ludie homines 9, 21; vědie všeho světa liudyĕ 28; lyudye silní DalC 7; když sě lidyee na jeho dóm otdali turbæ 2. Mach. 14, 41; — všickni lidowe populi 96, 6, 148, 11, hněvajte sě lidowe populi 98, 1. — Poddal ludy nám populos 46, 4, Ludy a skot spaseš populos 35, 7; jě sě na ludhi volati 30; uzřěv tak šlechetné lyudy 1914; mnohé liudy 332; v hněvě liudi vyvržeš populos 55, 8; lyudy všěcky 19. — Což bě… ludy úřědních 5, 12, z chudých ludy 3, 13; s mnohem ludy̆ 28; z ludy ex hominibus Deut. 26; z úst těch ludy v. 1177; mnoho liudy 332; ot liudi zlostivých ab hominibus 139, 5; nevzbojím sě tisúcóv lydy populi 3, 7; od lidij 21; zbytek lydyy 89b; duchovných lydij 169a; — (Gallikan) zlé duchy z lidyu vyhánieše 282 (-iú místo -í, zvratnou analogií v době přehlásky u-i), všěch svatých život lidyu 277, od zlých lidyu 302, 315; — ač bych měl dosti dobrých lidye 1, 173 (-ie m. -í, zvratnou analogií v době úžení ie-í) dosti dobrých lidye 1, 174 a 177; — kniežě lidow populorum 104, 20. — Avis, quæ vulgo merula vocatur ludem Greg.; ludem muřínským populis 73, 14; nevěrné mysli ludem 6, 29; kterú těmto ludem vinu dáváš v. 3059; jižto sě liudem liúbie hominibus 52, 6; jsa svým liudeem poslaten 18, k svým liudeem PilC 6. — w ludech in populis 43, 15, Isa. 4; w liudech in populis 149, 7; po liudech 31; co na lydech dobudeš 1871. — Přěd ludmy tvými in conspectu populi tui 67, 8; těmi ludmi 6, 41; mezi liudmy inter gentes 104, 1. — Lid válečný, k válce povinný, Kriegsvolk, Dienstleute: juž bě lyud i koni stali 1831; (Alexander) jměl liud těžký 4, 11; zatiem lehčejší lyd příde 1279; (Darius) ješčež viece kromě toho luda seho neb onoho… mějieše luda pěšieho 3, 39 sl.; (Darius) chtě zvěděti, lyda co je, spudi všě v jednu ohradu…, čite z jitra až do noci 1107; Alexander když to vzvědě, že ti lyude k brani řiedie, bě tiem radosten 2013; biechu liudye jako zmirli 5, 14; všudy ludy (sic) hlúpí ležie ssěčeni 4, 22; (Alexander) vzmluvi a řka: ludye moji! zdali 8, 14; (Alexander) chtě k ludem býti bez viny 8, 11; — budú ny (knížata Vršovice) za lydy mieti 35, v : für dinstleut; (císař Zikmund) přepraviv něco ludu (sic, lidu) přes Vltavu pod Bubny 200.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

ľud, -a, -u lid; ľud obecný světští lidé, laikové

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

ľud = lid

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).