|
|
|
česnek, -senka/-senku m. 1. česnek, výrazně aromatická rostlina s podzemní cibulí užívaná jako zelenina a léčivka, zvl. česnek kuchyňský 2. česnek, podzemní cibule rostliny toho jména česnek psí, česnek polní, česnek vlčí, česnek lesní divoce rostoucí varianta česneku, zvl. česnek medvědí, česnek polní ap. Dolož. též jako vl. jméno osobní Česnek. Sr. ošlajch, pór, luk, hambus, prašivec. Dolož. též czestnek Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 8. 7. 2025). 
česnek, -senku, masc., Lauch, allium, stsl. česnъkъ, z česьnъzkъ. Czeſnek Vít. 93a, SlovA., Prešp. 708, Rozk. 1337, BohFl. 295, Nom. 66b, RostlC. 107b, LékB. 106b. czeſtnek RVodň. 35b. — Psí česnek, vlčí česnek, scordeum, česnek planý Jg. Pſy czeſnek scordeon RostlF. 12b, pſy ċeſnek SlovA.; wlczy czeſnek RostlB. 147a, RostlC. 10a, RostlD. 86b, t. 92b, wlczi czeſnek LékB. 128b. — Cibule a cżeſnek allia Ol. Nom. 11, 5. (Židé) maso s cibulí a czeſenkem jedli Tkadl. 36a. Nemáš jésti v ty časy czeſſenku Chir. 124b. Přikládaj flastr z cibul liliových a z czeſenkow Sal. 111. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
česnek, -senka, -u m. česnek; maso s cibulí a česenkem Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|